V roce 1959 byl Ivanem Koulou založen ve Zdicích mužský pěvecký sbor, který tvořilo 10 mužů (V.Pužík, E.Pužík, J. Poncar, F. Ubl, J. Sklenář, J. Velc, J. Vokurka, E. Bezucha, S. Janeček, D. Mach). Zkoušky se konaly ve staré školní budově. Rok poté byly přibrány ženy a během jednoho roku stoupl počet členů na 36 (20 žen + 16 mužů). Od n. p. Nářadí Zdice byly nabídnuty 2 místnosti ke zkouškám a další výhody (nákup not a notového papíru, stojánky na noty pro hudebníky, příspěvek na stejné oblečení pro členy sboru, apod.) zároveň s nabídkou, aby na veřejných vystoupeních soubor vystupoval pod názvem „Vokální sbor n.p. Nářadí“.

Těchto vystoupení se úspěšně uskutečnila celá řada, a to jak v místě, tak v okolí i mimo okres. Sbor vystupoval v Berouně, Hořovicích, Žebráku, Lochovicích, Králově Dvoře a dvakrát i na Mírové slavnosti v Houšťce u Brandýsa nad Labem. Při všech vystoupeních byl doprovázen stálou 4 člennou rytmickou skupinou. Největší úspěch sbor dosáhl na vlastním koncertu s doprovodem 10-ti členného tanečního orchestru v červnu 1962 v místním kině. Celý večer konferoval známý a velice úspěšný konferenciér Vladimír Dvořák. Díky vtipům a skvělému humoru trval tento večer přes tři a půl hodiny a ani po této době se obecenstvo nechtělo zvedat ze svých míst. Pak sbor vystoupil na dalších koncertech ve Zdicích, Berouně a Lochovicích za doprovodu swingového orchestru Signál z Berouna. Veškerou pěveckou a hudební aranž po celou dobu trvání sboru prováděl naprosto nezištně velký nadšenec pro zpěv a hudbu Josef Poncar ml.

Další, v pravém smyslu velkolepé vystoupení se konalo opět v místním kině 28. října 1968 u příležitosti 50. výročí vzniku ČSR. Na tuto oslavu se přidalo k tehdejšímu počtu členů sboru ještě 20 dalších nadšenců, takže zpívalo celkem 56 zpěváků.

Od jara 1969, kdy na celou českou společnost dopadlo neslavné období tzv. normalizace, se začala projevovat apatie k celkovému veřejnému dění. Projevila se i k činnosti Vokálního sboru n. p. Nářadí a ten v červnu 1969 po 10 letech ukončil svoji činnost.

Po 21 letech odmlčení byla pěvecká činnost ve Zdicích obnovena v září 1990 opět pod vedením Ivana Kouly. Začínalo se znovu s malým počtem zpěváku (6 žen – J. Judová, M. Rajtmajerová, M. Koulová, J. Borecká, E. Kotíková, A. Klatovská + 2 muži – H. Folda, J. Klatovský). Zkoušky se konaly ve II. mateřské školce. V listopadu téhož roku již soubor zpíval na koncertech duchovní hudby v místním římsko – katolickém kostele a Husově sboru. Za rok se soubor rozrostl na 16 členů (10 žen + 6 mužů) a začal vystupovat pod názvem

ZDICKÝ VOKÁLNÍ SMÍŠENÝ SBOR

Od jara 1991 účinkuje sbor nepřetržitě na pravidelných jarních a vánočních koncertech, které se konají ve Společenském domě ve Zdicích a na různých koncertech v Tmani, Berouně, Hořovicích a Broumech.

V roce 1996 vzrůstá počet členů na 32 (20 žen + 12 mužů). Součástí sboru je i stálá rytmická skupina. Klavírní doprovod obstarává postupně J. Pospíšil, Mgr. V. Mužík. 22. listopadu 1994 zazpíval sbor v hořovické obřadní síni při posledním rozloučení se svým bývalým klavíristou J. Pospíšilem. Veškeré skladby pro sbor ochotně upravuje Ing. Josef Poncar.

Při jarním koncertu v květnu 1998 předává Ivan Koula vedení sboru Mgr. Bohumile Svatošové, která s nadšením pro věc dojíždí na zkoušky z Berouna a která je pro odborné znalosti a sborové zkušenosti pro vedení pěveckého sboru osobou nejpovolanější. Při dělených zkouškách jí s nácvikem vypomáhá Martina Rajtmajerová, která se zároveň ujímá organizačních záležitostí sboru. Klavírního doprovodu se ochotně ujal David Jůna, který dojíždí na zkoušky z Karlštejna. Pro sbor je obrovským přínosem nejen jako výborný klavírista, ale pomáhá i s úpravami písní. Sbor pravidelně účinkuje na koncertech nejen ve Zdicích, ale i v okolí – Lochovice, Tmaň, Žebrák, Chyňava, Karlštejn, Králův Dvůr. Vystupuje v kulturních sálech, ale i v kostelech; několikrát účinkoval za doprovodu „Slavíkova orchestru“ a zazpíval si na zámku v Hluboši a v památníku v Lidicích.

Pod vedením Mgr. B. Svatošové – Vokáčové sbor pracuje až do začátku října 2005, kdy paní sbormistrová odchází a s ní ukončil spolupráci i klavírista D. Jůna.

Současnost

Od 5. října 2005 vedou „ZDICKÝ VOKÁLNÍ SMÍŠENÝ SBOR“ Martina Rajtmajerová (dirigent) a Kateřina Medová (klavíristka); obě pracují se sborem při dělených zkouškách. Sbor má ještě druhou klavíristku – paní Alenu Spilkovou, která v případě potřeby sbor velmi ochotně doprovází.

Název: Vokální sbor
Zdroj: Martina Rajtmajerová

Koncertní činnost sboru nadále pokračuje. Pořádá koncerty pro své stálé publikum nebo se účastní společenských akcí jako host. Měl možnost účinkovat na jednom jevišti se světově známým kytaristou panem Štěpánem Rakem i jeho synem Matějem, panem Alfrédem Strejčkem, Jitkou Molavcovou, Pavlem Novým i dalšími.

V prosinci roku 2006 sbor navázal spolupráci s „ Orchestrem žáků ZUŠ a přátel školy“, který řídí Jiří Šimáček. Společně se obě tělesa představila na tradičním „Vánočním koncertě“ ve zdickém kostele, kde zazněla méně známá Česká mše půlnoční, jejímž autorem je J. J. Ryba.

V lednu koncert zopakoval v Radotíně na novoročním koncertě.

Název: Vokální sbor 2
Zdroj: Martina Rajtmajerová

Repertoár sboru je rozmanitý – zpívá lidové písně (české-Láska, Bože, láska, Široký, hluboký, Čerešničky, Když jsem já ty koně pásal, Česká písnička; irskou lidovou – Už z hor; ukrajinskou – Zvonky; americkou – Doney Gal; skotskou – Dudy z Edinburgu a další); tradicionály, spirituály (Jdem dál, Jednou budem dál, Panáček spí apod.), taneční i swingové melodie (Starci na chmelu, Iren, jdi spát, Na tý louce zelený, Vousatý svět, Nikdo nic nemá, Šaty dělaj člověka) i hudbu starých mistrů (G. F. Händela, W. A. Mozarta, T. Susata, A. Michny z Otradovic a dalších).

URL: http://www.zdickysbor.estranky.cz/

Zaslala paní Martina Rajtmajerová