Karel Prokš, význačný cukrovarník a vynálezce, se narodil ve Zdicích v čp.45 jako jedno z pěti dětí v druhém manželství otce Josefa Prokše a Kateřiny, rozené Froňkové, dcery rolníka z Korna. Otec Karla Prokše věnoval podstatnou část finančních prostředků do založení Rolnického cukrovaru v Berouně. Po několika úspěšných letech však cukrovar zbankrotoval a Josef Prokš přišel o veškerý majetek, včetně rodinného gruntu. Mladý Karel však v Rolnickém cukrovaru poznává taje výroby cukru. Nejprve vystudoval reálné gymnázium a následně i vysoké učení technické Univerzity Karlovy v Praze. Nastoupil jako strojní inženýr u firmy Breibfeld a Daněk v Praze, která se zabývala výrobou technologie cukrovarů a jejich výstavbou nejen v tehdejším Rakousku, ale i v zahraničí. Ing. Karel Prokš byl jmenován zástupcem firmy, vrchním inženýrem výstavby cukrovarů na Ukrajině. Sám se věnoval technologickým procesům výroby cukru a současně přicházel s novými nápady na jejich modernizaci. V té době si nechává patentovat zařízení kalolisů , v nichž se filtrací přes plachetky nebo jutu odděluje cukerná šťáva od kalů. Mechanický ceďák kalový, dodnes v odborné literatuře nazývaný Prokšův , je určen k oddělování těžké šťávy od syrobů. Svými patenty si Ing. Prokš zajistil evropské prvenství. Působením na Ukrajině zbohatl a ještě před smrtí svého otce (1875) stačil odkoupit v dražbě rodinných grunt (včetně čp.45), o který otec přišel bankrotem berounského cukrovaru. Ing. Karel Prokš byl zván do odborných společností, mj. navštívil Petrohrad, Moskvu a další města. Usilovně pracoval, přestože u něj lékaři zjistili tuberkulózu. Zákeřná choroba ukončila jeho život naplněný prací ve věku 47 let. Do hrobu v rodných Zdicích byl Ing. Karel Prokš uložen až několik let po své smrti - v roce 1905.

Zdroj: Pavel Dušánek, ZDICE RODÁCI A OBČANÉ, Město Zdice, 2005