Co znamená pro každého Čecha vyšehradský Slavín, to pro Američana představuje Národní hřbitov Arlington. Je tu však podstatný rozdíl. Zatím co na Vyšehradě jsou pochováni spisovatelé, básníci, hudební skladatelé, divadelní umělci, vědci a přední průmyslníci, prostě řečeno česká inteligence, na Arlingtonském hřbitově jsou pochováni stateční vojáci, kteří obětovali své životy za americkou svobodu a demokracii od doby občanské války Severu proti Jihu, až po válku v Perském zálivu v posledním desetiletí a jistě zde budou pochováni i někteří vojáci, kteří zahynuli v letošním roce v Iráku. Přesvědčí vás o tom před vstupem na hřbitov sousoší čety vojáků, kteří na symbolicky dobytém území či ostrově vztyčují žerď s americkou vlajkou.

Na přání amerického národa se stal Národní hřbitov posledním odpočinkem prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho / 1961 - 1963 /, jeho manželky a bratra, senátora Roberta F. Kennedyho. Oba zavraždění bratři se stali symbolem bojovníků proti zlobě a nenávisti jednotlivců nebo skupin, pro které jsou atentáty vůči ideovým odpůrcům jediným argumentem.
Životní krédo prezidenta Kennedyho bylo vyryto do mramoru, který je umístěn na opačné straně jeho hrobu. Jeho překlad zní: „ A tak moji Američané, neptejte se , co vaše země může udělat pro vás, ale co vy můžete vykonat pro svou zemi. Občané světa, neptejte se , co Amerika bude dělat pro vás, ale co společně můžeme udělat pro svobodu člověka.“

Kromě prezidenta Kennedyho byl zde v roce 1930 pohřben americký prezident William Howard Taft / 1909 - 1913 /, který nepatřil k výrazným prezidentům USA. Prosté hroby těchto světoznámých mužů ostře kontrastují s impozantními hrobkami a mauzolei různých dobových velmožů jinde ve světě, jejichž věhlas mnohdy nepřesáhl ani hranice jimi ovládané provincie. Nic z toho na Národním hřbitově v Arlingtonu neuvidíte.

Pod prostým náhrobkem spí svůj věčný sen admirál USA Richard Evelyn Byrd, známý polární cestovatel. Jako první člověk přeletěl v roce 1926 severní pól a v roce 1929 pól jižní. Vedl vědecké výpravy do jihopolárních oblastí, z nichž nejznámější a nejpočetnější byla v roce 1947. S vojenskými jednotkami tehdy prošel napříč Antarktidou a dobyl jižní pól s nejpočetnější výpravou, jaká kdy tento světadíl navštívila.

Je zde symbolicky pochována posádka amerického raketoplánu Challenger, který po odstartování z mysu Canaveral explodoval nad mořem. Prostý pomníček s kovovým reliéfem tváří 5 astronautů a 2 astronautek připomíná tuto tragédii dobyvatelů kosmického prostoru.

Jsou zde pohřbeni prostí hrdinové první i druhé světové války, války v Koreji a ve Vietnamu. Po hřbitově můžete chodit celé hodiny, vyžaduje to však dobrou znalost dějin USA, abyste jednotlivé válečné hrdiny mohli historicky správně zařadit.

Celému hřbitovu pak vévodí hrob Neznámého vojína, u kterého se každou hodinu za zvuků vojenské polnice střídá čestná stráž. Podle získaných informací je neznámý vojín původem indián. V budově, která stojí v pozadí hrobu Neznámého vojína, je uložena pamětní kniha, do které se zapisují vzácné návštěvy z celého světa. Podle zápisu navštívil Arlingtonský hřbitov i náš prezident Václav Havel. V místnosti jsou uloženy vzácné relikvie věnované americkému národu významnými osobnostmi světa u příležitosti uctění památky Neznámého vojína.
Všude se shledáte s tichem a pietou, s kterou početní návštěvníci procházejí hřbitovem. Jen častý hukot letadel z waschingtonského letiště a vzdálený hlas lodních sirén z historické řeky Potomac vám připomene, že za zdmi Národního hřbitova pulsuje bohatý život svobodné americké země, pro kterou zde pochovaní vojáci obětovali to nejdražší - svůj vlastní život.

Josef Hůrka