80 let od založení Klubu českých turistů ve Zdicích
Vydán: 3. června 2003 14:53, rubrika: Sport > TJ Lokomotiva > Klub českých turistů
Podrobná historie založení Klubu českých turistů.
Založení odboru
Klub českých turistů byl založen v Praze již v roce 1888 a jeho prvním předsedou byl známý cestovatel Vojta Náprstek. Z toho je zřejmé že v letošním roce slaví KČT 115 výročí svého založení. V našem regionu zakládají berounští turisté svůj odbor v následujícím roce. Před první světovou válkou vznikají další odbory klubu zejména ve větších městech. Ku příkladu roku 1892 v Hořovicích a v roce 1912 v Rakovníku.Až teprve po vzniku Československé republiky je ustaven odbor v Žebráku a rok poté je založen odbor Klubu československých turistů ve Zdicích a v Jincích.
Hlavním iniciátorem založení odboru ve Zdicích byl místní občan, již dlouholetý člen Klubu pražského a Hořovického pan stavitel Josef Spousta. Na jeho popud zajížděl v roce 1922 do Zdic člen pražského ústředí KČST pan profesor dr. Kropáček, aby místním zájemcům přiblížil a vysvětlil význam a organizaci turistické činnosti.
Ustavující valná hromada byla svolána na 4. března roku 1923 v místnosti „U města Prahy“. Za ústřední výbor KČST se schůze zúčastnil pan dr. Kropáček, za župu rokycanskou pan Křen, za odbor hořovický pan Jindáček a pan dr. Zelenka za odbor berounský.
Do výboru odboru bylo podle stanov zvoleno 10 členů, 3 náhradníci a 2 revizoři účtů. Navrženi a zvoleni byli: pánové Spousta, Šebesta, Modr, Kraisinger, Holub, Žák, Moudrý, Zázvorka, Kozler a paní Platzerová.
Náhradníci: Bílý, Stehlík a Matucha.
Revizoři účtů: pan Šebík a Volman.
Z přítomných 56 pánů a dam se za členy odboru přihlásilo 51.
Ustavující schůze zvoleného výboru se konala dne 7.března 1923 v restauraci „U Pelců“. Do hlavních funkcí odboru byli zvoleni: předseda – pan řídící Holub, místopředseda – pan Žák, pokladník – pan Kozler, jednatel – pan Modr.
Počátky činnosti
Odbor ihned po svém vzniku pořádá řadu výletů. Jejich cílem jsou známá místa v okolí. Například: Vraní Skála, hrady Točník, Žebrák, Křivoklát a Karlštejn. Dále zajímavá místa v nedalekých Brdech – Padrťské rybníky, Valdek apod.
Záslužnou činností bylo zřízení a vyznačení celé řady turistických cest, které slouží veřejnosti dodnes. V obvodu působnosti odboru patří k nejznámějším tyto trasy: zelená značka Zdice – Slavíky – Koukolova Hora, modrá značka Zdice – Vraní Skála – Svatá – Hudlice, červená značka Zdice – Hředle – Točník a žlutá značka Zdice – Kublov – Velíz. Další záslužnou činností bylo zřízení turistické ubytovny v místní sokolovně.
Období druhé světové války
Odbor vykazoval pravidelnou činnost až do roku 1941. Každoročně svolával valnou hromadu a po celé toto období stál v jeho čele pan řídící Holub. v průběhu těchto let se ve výboru vystřídala řada nových členů. Na příklad: pan Karel Velc, ing. Šindelář, pan Ledvinka, paní Spoustová a páni Volman, Čermák, Šebík, Láznička, Dušek, Cílek a Mudr.Jeníček.
Poslední zápis je z valné hromady ze 17. května 1941. Tento záznam je velmi stručný a je psán samotným předsedou panem řídícím Holubem. V této době, německé okupace, byla zakázána činnost celé řady spolků jako Sokol, Junák a Orel. Klub českých turistů jako jednu z mála organizací na území protektorátu ponechali. Přesto řada odborů se stáhla do pozadí a postupně přestala vyvíjet svoji činnost. Mezi ně se zařadil i turistický odbor ve Zdicích.
Po druhé světové válce (do 1960)
Po skončení druhé světové války v roce 1948 byl Klub českých turistů zařazen do jednotné tělovýchovné organizace Sokol a z odborů KČT se staly turistické oddíly této organizace. Materiály o tomto zařazení ve Zdicích nejsou zachovány. Z ústního podání jsme získali informace, že odbor začal pomalu obnovovat činnost hlavně díky pánům Josefu Prokšovi, Gustavu Součkovi, Josefu Šilhavému, Jiřímu Velcovi a Františku Mračkovi. Tito začali provozovat a organizovat turistickou činnost víceméně individuelně. Zúčastňovali se různých turistických akcí v okolí a později vyjížděli často i na Slovensko. Z tohoto období jsme bohužel také neobjevily žádné archivní záznamy, tak že nevíme kdo v té době dělal předsedu odboru, ani neznáme jména ostatních členů výboru.
V roce 1952 byl vytvořen státní výbor pro tělovýchovu a sport, jenž měl 14 dobrovolných sportovních organizacích (DSO) a ty měli v jednotlivých místech, nebo i ve větších podnicích tělovýchovné jednoty. U nás ve Zdicích to byla TJ Lokomotiva Zdice. Náš odbor KČT byl do ní začleněn jako odbor turistiky. V této době nebyla však činnost odboru a turistické aktivity příliš velká. K oživení činnosti dochází až po roce 1960.
Turistický oddíl mládeže manželů Heindlových
V roce 1961 se do Zdic přistěhovali manželé Heindlovi. Karel a Jaroslava, oba učitelé a začali vyučovat ve Zdické základní škole. Z předchozího působení ve škole v Hazlově u Aše si přinesli nadšení pro turistiku a téměř současně s tím jak začali ve Zdicích učit zakládají oba turistické oddíly mládeže. Z počátku podnikají výlety do nebližšího okolí Zdic. Protože mají smělé plány pro pozdější, zejména prázdninové dlouhodobé pobyty a tábory, nacházejí dvě základny pro víkendovou činnost. Jsou to chata v Novém Jáchymově a chata Nářadí v Kařízku. Tady se děti učí pobytu v přírodě, orientaci a turistickým dovednostem a tomu nejdůležitějšímu, přípravě stravy. Je navázán kontakt s ostatními turistickými oddíly mládež v okrese Beroun a s vedením svazu v tomto regionu. Děti začínají soutěžit v Turistickém závodu a při pobytu na zmíněných základnách se věnují i přípravě a tréninku na tuto soutěž. Po celou dobu byly oddíly začleněny v tělovýchovné jednotě Lokomotiva a při tom všem přemisťování a putování užívaly tehdejší velké výhody, cestování vlakem téměř zdarma.
První velký prázdninový tábor se uskutečnil v Klenčí po Čerchovem. Pan učitel Heindl odtud pocházel, tehdy tu žili jeho rodiče, a tak dobře věděl kam tábor umístit. Nad městečko, do lesů, na půl cesty na haltravský hřeben. Stany na malé mýtině v lese, nedaleko pramen ze kterého se dalo pít a každý večer písničky u ohně. A to každodenní toulání po Chodsku, v krajině až neskutečně nabité pověstmi.
To bylo v létě ruku 1962 a potom každý rok následoval další tábor až za polovinu osmdesátých let. Pokaždé jinde a výčet některých míst prázdninových pobytů vypadá následovně : Sloup v Čechách, Hazlov a okolí Františkových lázní, Jeseníky – Karlova Studánka, Josefův Důl v Jizerských horách, Bratislava, Železná Ruda, několikrát Tatranská Lomnice, Jablonec nad Nisou, Bedřichov, Svoboda nad Úpou, Liberec, Hrádky u Srní na Šumavě.
Tak jak děti dorůstaly, pokaždé v trochu jiné sestavě a spolu s oddílem rostli i jejich tři synové, Karel, Jaromír a Jiří. Nejvíce vzpomíná pani učitelka Heindlová na dvě děvčata z oddílu. Jarmily Prokšovou a Čížkovou. Obě jí významně pomáhala s vedením oddílu i po tom co opustili lavice základní školy. Škoda, že se psaných i fotografických dokumentů na činnost oddílu Karla a Jaroslavy Heindlových zachovalo tak poskrovnu, však každý kdo měl možnost v nich několik ze svých školních let působit, vzpomene s uznáním a úctou.
Oživení činnosti dospělých
K dalšímu většímu oživení činnosti dochází opět v roce 1974. Ustavuje se nový výbor odboru do jehož čela byl zvolen pan Josef Prokš a dalšími členy výboru se stali: Mirek Zálom, Eduard Kotál, Vlasta Kotálová, Jarmila Šprincová, Jaroslav Justych a paní Eliášková. Jsou organizovány různé výlety, zájezdy a další turistické akce. Narůstá i členská základna dospělých.
V roce 1976 je činnost odboru již na takové úrovni, že se rozhodl uspořádat první ročník dálkového pochodu „Krajem nepokořených“. Jako součást memoriálu Josefa Košťálka byl pořádán každoročně až do roku 1990.
V této době byly v oblibě dálkové pochody kterých se řada našich členů pravidelně zúčastňovala. Mezi nejoblíbenější patřili „Švejkova padesátka“, „Jarním českým krasem“, „Brdským hřebenem“ a další. Účast na pochodech byla jednou z podmínek získávání výkonnostních odznaků. Denní trasa byla stanovena nejméně 35 km a výše. Pro získání bronzového odznaku bylo nutno našlapat 1000km. Stříbrný stupeň představoval dalších 2000 km a zlatý dalších 3000 km. Zvyšující se zájem o tuto činnost bylo předpokladem k založení družstva výkonnostní turistiky. V té době byli nejaktivnějšími Mirek Šilhavý, který získal Zlatý výkonnostní odznak, Cimerman, Hrudka a Vrba stíbrný a bronzový odznak získali: Štuksa Oldřich, Štuksa Miroslav, Vrbová Libuše, Mirek Zeman, Jana Zemanová, Živný Vladimír, Růžena Petrlíková, Karel Petrlík a Jaromír Jedlička.
V roce 1980 přišli do vedení odboru noví členové Mirek Zeman a Marie Pokorná – Očenášková. Předsedou odboru je zvolen Bedřich Vrba. Jsou zakládány Turistické oddíly mládeže TOM „Stonožky“ pod vedením Mirka Záloma později i TOM Libuše Vrbové „Bažanti“. Jejich činnost se v následujících letech rychle rozvíjela.
V průběhu celého tohoto období, do roku 1990, mimo již zmiňovaného dálkového pochodu „Krajem nepokořených“ připravoval a zajišťoval odbor celou řadu akcí přístupných nejširší veřejnosti.
„Novoroční výstup na Vraní skálu“, dálkový pochod „Křivoklátské hvozdy“, stokilometrový dálkový pochod „Železniční uzel“ pochod po brdském hřebenu pod názvem „Deset brdských šestistovek“ a v roce 1989 byla založena tradice pochodu dětí v doprovodu rodičů či prarodičů s názvem „Toulky zlatem podzimu“
Družstvo vysokohorské turistiky do roku 1990
V roce 1982 dochází k založení dalšího družstva. V jinecké sauně se schází parta čtyřicátníků která sní o poznání vysokých hor. Pánové Pavel Suk, Zdeněk Kencl, Horst Novotný, Sláva Šindelář, Jirka Basl a Jarda Červenka zakládají družstvo vysokohorské turistiky TJ Lokomotiva Zdice.
16.června v následujícím roce již vyrážejí pokořit rumunské dvoutisícovky. Postupně získávají zkušenosti, trénují ve svých Brdech a to potom zúročují v následujících expedicích. V Čechách přecházejí hřeben Krkonoš a na Slovensku Malou Fatru. V Rumunsku postupně zdolávají pohoří Retezat, Fagaraš a Pietra Grauilui. Následují bulharské hory Rodopy, Pirin a Rila.
V roce 1987 trojice odvážlivců zakládá další tradici. Sláva Šindelář, Bořek Šebek a Zdeněk Kencl přespávají v lednu na vrcholu Plešivce. Akce se každoročně opakuje pod názvem „Plešivecký záhrab“.
Družstvo výkonnostní turistiky
Po roce 1980 družstvo výkonnostní turistiky přechází pod vedením Bedřicha Vrby a Mirka Záloma na vyšší formu turistické činnosti, získávání výkonnostních tříd plněním zápočtových cest. Je možno získat výkonnostní třídu III., II., I. a titul mistra turistiky. Zápočtové cesty mají tři stupně obtížnosti od víkendových pobytů až ke 14 denním expedicím. Podle výše třídy je předepsaný počet přesunových prostředků (pěší, kolo, lyže atd.). Ke každé zápočtové cestě musí její vedoucí připravit potřebnou dokumentaci. Členové družstva tak postupně poznávají pěším putováním Šumavu, Slepičí Hory, Nízké Tatry, Velkou Fatru, Slovenský Ráj, Východní Slovensko. Na lyžích pak několikrát zdolávají Jizerské Hory a Šumavu. Na kolech projíždějí celou Šumavu.
V průběhu tohoto období získali II. výkonnostní třídu Bedřich Vrba, Libuše Vrbová a Mirek Zálom.
III.výkonnostní třídu získali: Pavel Suk, Zdeněk Kencl, Horst Novotný, Sláva Šindelář, Jiří Basl, Jaroslav Červenka, Věra Zálomová, Milan Hrudka, Marie Pokorná – Očenášková, Jan Cimerman, Pavel Panocha, Jaromír Šilhavý a Miroslav Zeman.
Turistické oddíly mládeže
Oba dětské oddíly TOM „Stonožky“a „Bažanti“ pokračují ve své započaté činnosti účastí na terčových, azimutových a orientačních závodech, které byly v té době na okrese Beroun populární.
I naše oddíly byly pořadateli některých závodů. Jak „tomíci“ dorůstají a získávají turistické zkušenosti začínají postupně plnit podmínky pro udělení výkonnostních tříd mládeže. Jejich zápočtové cesty směřují do těchto oblastí: Křivoklátsko, několikrát Jizerské Hory pěšky i na lyžích, Šumava pěšky, na lyžích a na kole, Krkonoše, Český Ráj, Slovenský Ráj, Vysoké Tatry, Kokořínsko a na kole Jižní Čechy.
Za tyto zápočtové cesty získali II.žákovskou výkonnostní třídu: Milan Hrudka ml., Zdeněk Šilpoch, Pavla Hejnová, Dana Brainhofová, Jarmila Císařová a Věnceslava Zálomová. Dalších 22 dětí získalo III. výkonnostní třídu.
V roce 1988 byl ustaven další oddíl TOM „Čtyřlístek“ pod vedením Jarmily Prokšové. Oddíl se zúčastňoval Turistických závodů na Berounsku, navštěvoval dálkové pochody a postupně přešel na plnění zápočtových cest.
Zatím co oddíly „Stonožky“ a „Bažanti“ v tomto období činnost ukončovali, oddíl „Čtyřlístek“ v ní pokračoval až do roku 1996. Na svých putováních navštívili: oblast Milevska, Severní Čechy, Šumavu i Vysoké Tatry. Pět členů tohoto oddílu získalo III. výkonnostní třídu mládeže.
V průběhu celého tohoto období, mimo již zmiňovaného dálkového pochodu „Krajem nepokořených“ připravoval a zajišťoval odbor celou řadu akcí přístupných nejširší veřejnosti.
„Novoroční výstup na Vraní skálu“, dálkový pochod „Křivoklátské hvozdy“, stokilometrový dálkový pochod „Železniční uzel“ pochod po brdském hřebenu pod názvem „Deset brdských šestistovek“ a v roce 1989 byla založena tradice pochodu dětí v doprovodu rodičů či prarodičů s názvem „Toulky zlatem podzimu“.
Novodobé dějiny odboru (od 1990)
Začátek roku 1990 byl také začátkem změn jak ve společnosti, ale také v tělovýchově, sportu i v turistice. Také u nás ve Zdicích byla obnovena činnost Klubu českých turistů. v odboru Tělovýchovné jednoty Lokomotiva. Do čela byl zvolen výbor s předsedou Bedřichem Vrbou. Odbor navazuje na činnost KČT z předválečného období a přebírá všechny pozitivní směry, závazky a zkušenosti z doby sjednocené tělovýchovy. V té době má odbor 57 členů. V aktivní činnosti je družstvo výkonnostní turistiky, družstvo vysokohorské turistiky a TOM „Stonožky“ a „Čtyřlístek. Několik členů provozuje turistiku individuálně. V průběhu dalších let vzniká družstvo kulturně poznávací turistiky a TOM „Stonožky“ se postupně přetváří v družstvo rodinné turistiky „Stonožky“. Odbor organizuje dálkové a turistické pochody, pravidelně 1x za 14 dní turistické akce a výlety, týdenní putování po našich horách, tradiční „Podzimní putování Šumavou“ a každý rok v květnu a září autobusové zájezdy. Organizuje též účast na zajímavých dálkových pochodech a na akcích pořádaných oblastí „Berounka" či jinými odbory. V tomto období pokračuje odbor v započatém rozvoji turistické činnosti který nastal někdy po roce 1975. Stav členstva se zvyšuje na 74 členů a na té výši se drží již několik let.
Družstvo vysokohorské turistiky po roce 1990
Pro družstvo vysokohorské turistiky končí takzvaná éra východních expedic a otevírají se jim možnosti obrátit pozornost na druhou stranu Evropy a krásu její přírody. Hned v roce 1990 odjíždějí k jižním sousedům do Alp na Dachstein. Počasí není příznivé, přechod ledovce s trhlinami je nebezpečný a tak vrchol Dachsteinu zůstává nepokořen.
Ihned příští rok je zahájena příprava na zdolání nejvyšší vrcholu Evropy – Mont Blanc. Začátkem srpna šest členů VHT vyjíždí směr Francie – Chamonix. Po dvou dnech výstupu 19.8. 1991, kolem deváté hodiny ranní, stanuli na vrcholu Jiří Basl, Zdeněk Kencl, Sláva Šindelář, Bořivoj Šebek, Císař František senior a junior.
V roce 1992 rozšiřuje družstvo svoji činnost o další přesunový prostředek, kolo. Nejprve navštěvují jihozápadní Čechy. Ve čtyřech etapách se v následujících letech vydávají na cyklistické stezky podél Dunaje. Postupně tak projíždějí Německem, Rakouskem a Slovenskem. Na našem území absolvují řadu cyklistických jízd. Například navštěvují „Českou Kanadu“, jižní Moravu, Šumavu a Český Les. Následuje celá řada cykloturistických akcí. V roce 1997 projíždějí na kolech středomořský ostrov Korsiku. V dalších letech je to cesta od pramene Labe do Ústí nad Labem, v Polsku okolo Mazurských jezer, od pramenů Mže (SRN) až k Berounce a naposledy jízda východním Slovenskem.
Ani pohorky však nenechají zahálet. Navštěvují Dolomity a zdolávají pověstné a tolik atraktivní železné cesty, ferraty. Další cesta směřuje do Rakouska kde navštěvují skupinu Lechtálských Alp, Karwendelalpen a okolí skupiny Grosswenediger. V roce 1999 se vydávají do německých Alp a zdolávají všechny tři hlavní vrcholy Watzmannu (2713 m).
V roce 2001 zdolávají v Julských Alpách nejvyšší vrchol Slovinska, Triglav (2864 m). Toto je jen prostý výčet hlavních akcí který je třeba doplnit pestrou mozaikou jednodenních výletů pěšky či na kole.
Družstvo kulturně poznávací turistiky
S přibývajícími lety členů výkonnostní turistiky se postupně začali zkracovat délky turistických tras a z výkonnostní turistiky se pozvolna začínala stávat turistika kulturně poznávací.
Kolem manželů Laibnerových se vytváří skupina lidí, kteří se tímto směrem vydávají. Pravidelně se setkávají k jednodenním akcím, zpočátku směřovaných do nejbližšího okolí Zdic.Do družstva se hlásí noví zájemci a členská základna narůstá. Zvyšují se nároky na jednotlivé akce zejména co se týká navštěvovaných oblastí a míst. Později se na přípravě a vedení akcí střídají Josef Laibner a Bedřich Vrba. Družstvo pravidelně vydává půlroční kalendář akcí.
V roce 1994 se družstvo vydává na týdenní putování do Orlických hor. Základnou je chata KČT „Na Čiháku“. Akce se tak líbila, že týdenní putování se stalo každoroční součástí programu. Z celé řady navštívených míst uvádíme tyto: 2x Beskydy, Lužické hory, 2x Krkonoše, 2x Šumava, Nízké Tatry, Jeseníky a národní park České Švýcarsko. Každoročně se zástupci družstva zúčastňují čtyřdennho putování Šumavou. Vždy v květnu a září jsou pořádány autobusové zájezdy do různých koutů Čech. Mimo těchto akcí se každých čtrnáct dní družstvo schází k jednodenním pěším výletů do blízkého i vzdálenějšího okolí. Každý rok končí tradiční akcí, posledním pochodem „S Mikulášem na guláš“. Cíl je vždy v některé okolní hospůdce, v posledních letech v restauraci „U Zímů“, kde následuje přátelské posezení a hodnocení celoroční aktivity jednotlivých turistů.
Družstvo rodinné turistiky Stonožky
Činnost dětského oddílu „Stonožky“ byla už minulostí. Ovšem čas přinesl jinou nabídku, založení družstva rodinné turistiky „Stonožky“. Bylo to v roce 1994. Najednou bylo zřejmé, že v turistických rodinách Zálomů a Hrudků dorůstají pro tuto bohulibou činnost děti i vnoučata. Postupně se hledali formy jak turisticky uspokojit všechny tři věkové kategorie této více než dvacetičlenné skupiny. Děti, dorost, dospělí. Postupně se vytvářela nabídka programů tak, aby si mohl vybrat každý.
Už následujícího roku se činnost rozběhla na plné obrátky. Nabídka jednotlivých akcí má svá specifika. Z akcí které jsou téměř výlučně nabízeny dětem je třeba jmenovat: každoroční účast na turistickém srazu TOM oblasti Berounka v měsíci květnu, návštěva na dětském dnu který pořádají „Svišti“ Pavla Stochly o prvním červencovém víkendu ve Žloukovicích a přeborů v orientačních závodech pořádaných oblastí KČT „Berounka“ v září. Každý rok se „Stonožky“ všech věkových kategorií vydávají o jarních prázdninách s lyžemi do hor. Další každoroční událostí, a pro všechny věkové kategorie, je vícedenní, zpravidla květnové, putování. Dosud vždy směřovalo do některého ze skalních měst severu a severovýchodu Čech. Vyvrcholením činnosti v každém roce bývá prázdninové putování nebo pobyt který nebývá kratší než jeden týden. Je pořádán vždy v jiné oblasti Čech či Moravy v přesunových prostředcích, pěšky nebo na kole. To vše mimo rok 2002, kdy prázdninová cesta vedla Slovenskem. Slovenským Rájem a Vysokými Tatrami. Celoroční program je doplněn jednodenními vyjížďkami na lyžích či na kole a dalšími i vícedenními akcemi. Tyto se však neopakují každoročně, nebo jsou pořádány „jen“ pro jednu nebo druhou rodinu.
Závěr
Odbor turistiky však nepřipravuje program pouze pro svoje členy. Pro ostatní odbory, nejširší veřejnost a zejména mládež každoročně připravuje: Novoroční výstup na Vraní skálu, v dubnu dálkový pochod „Hájemství zelené“ a v září turistický pochod pro děti v doprovodu rodičů „Toulky zlatem podzimu“. V letošním roce nás výbor oblasti KČT „Berounka“ pověřil pořádáním „Zahájením turistické sezóny 2003“, které se uskutečnilo v sobotu 29. března 2003 ve Zdicích. To bylo vyvrcholení oslav 80 let organizované turistiky ve Zdicích.
Bedřich Vrba, předseda odboru KČT
Klub českých turistů byl založen v Praze již v roce 1888 a jeho prvním předsedou byl známý cestovatel Vojta Náprstek. Z toho je zřejmé že v letošním roce slaví KČT 115 výročí svého založení. V našem regionu zakládají berounští turisté svůj odbor v následujícím roce. Před první světovou válkou vznikají další odbory klubu zejména ve větších městech. Ku příkladu roku 1892 v Hořovicích a v roce 1912 v Rakovníku.Až teprve po vzniku Československé republiky je ustaven odbor v Žebráku a rok poté je založen odbor Klubu československých turistů ve Zdicích a v Jincích.
Hlavním iniciátorem založení odboru ve Zdicích byl místní občan, již dlouholetý člen Klubu pražského a Hořovického pan stavitel Josef Spousta. Na jeho popud zajížděl v roce 1922 do Zdic člen pražského ústředí KČST pan profesor dr. Kropáček, aby místním zájemcům přiblížil a vysvětlil význam a organizaci turistické činnosti.
Ustavující valná hromada byla svolána na 4. března roku 1923 v místnosti „U města Prahy“. Za ústřední výbor KČST se schůze zúčastnil pan dr. Kropáček, za župu rokycanskou pan Křen, za odbor hořovický pan Jindáček a pan dr. Zelenka za odbor berounský.
Do výboru odboru bylo podle stanov zvoleno 10 členů, 3 náhradníci a 2 revizoři účtů. Navrženi a zvoleni byli: pánové Spousta, Šebesta, Modr, Kraisinger, Holub, Žák, Moudrý, Zázvorka, Kozler a paní Platzerová.
Náhradníci: Bílý, Stehlík a Matucha.
Revizoři účtů: pan Šebík a Volman.
Z přítomných 56 pánů a dam se za členy odboru přihlásilo 51.
Ustavující schůze zvoleného výboru se konala dne 7.března 1923 v restauraci „U Pelců“. Do hlavních funkcí odboru byli zvoleni: předseda – pan řídící Holub, místopředseda – pan Žák, pokladník – pan Kozler, jednatel – pan Modr.
Počátky činnosti
Odbor ihned po svém vzniku pořádá řadu výletů. Jejich cílem jsou známá místa v okolí. Například: Vraní Skála, hrady Točník, Žebrák, Křivoklát a Karlštejn. Dále zajímavá místa v nedalekých Brdech – Padrťské rybníky, Valdek apod.
Záslužnou činností bylo zřízení a vyznačení celé řady turistických cest, které slouží veřejnosti dodnes. V obvodu působnosti odboru patří k nejznámějším tyto trasy: zelená značka Zdice – Slavíky – Koukolova Hora, modrá značka Zdice – Vraní Skála – Svatá – Hudlice, červená značka Zdice – Hředle – Točník a žlutá značka Zdice – Kublov – Velíz. Další záslužnou činností bylo zřízení turistické ubytovny v místní sokolovně.
Období druhé světové války
Odbor vykazoval pravidelnou činnost až do roku 1941. Každoročně svolával valnou hromadu a po celé toto období stál v jeho čele pan řídící Holub. v průběhu těchto let se ve výboru vystřídala řada nových členů. Na příklad: pan Karel Velc, ing. Šindelář, pan Ledvinka, paní Spoustová a páni Volman, Čermák, Šebík, Láznička, Dušek, Cílek a Mudr.Jeníček.
Poslední zápis je z valné hromady ze 17. května 1941. Tento záznam je velmi stručný a je psán samotným předsedou panem řídícím Holubem. V této době, německé okupace, byla zakázána činnost celé řady spolků jako Sokol, Junák a Orel. Klub českých turistů jako jednu z mála organizací na území protektorátu ponechali. Přesto řada odborů se stáhla do pozadí a postupně přestala vyvíjet svoji činnost. Mezi ně se zařadil i turistický odbor ve Zdicích.
Po druhé světové válce (do 1960)
Po skončení druhé světové války v roce 1948 byl Klub českých turistů zařazen do jednotné tělovýchovné organizace Sokol a z odborů KČT se staly turistické oddíly této organizace. Materiály o tomto zařazení ve Zdicích nejsou zachovány. Z ústního podání jsme získali informace, že odbor začal pomalu obnovovat činnost hlavně díky pánům Josefu Prokšovi, Gustavu Součkovi, Josefu Šilhavému, Jiřímu Velcovi a Františku Mračkovi. Tito začali provozovat a organizovat turistickou činnost víceméně individuelně. Zúčastňovali se různých turistických akcí v okolí a později vyjížděli často i na Slovensko. Z tohoto období jsme bohužel také neobjevily žádné archivní záznamy, tak že nevíme kdo v té době dělal předsedu odboru, ani neznáme jména ostatních členů výboru.
V roce 1952 byl vytvořen státní výbor pro tělovýchovu a sport, jenž měl 14 dobrovolných sportovních organizacích (DSO) a ty měli v jednotlivých místech, nebo i ve větších podnicích tělovýchovné jednoty. U nás ve Zdicích to byla TJ Lokomotiva Zdice. Náš odbor KČT byl do ní začleněn jako odbor turistiky. V této době nebyla však činnost odboru a turistické aktivity příliš velká. K oživení činnosti dochází až po roce 1960.
Turistický oddíl mládeže manželů Heindlových
V roce 1961 se do Zdic přistěhovali manželé Heindlovi. Karel a Jaroslava, oba učitelé a začali vyučovat ve Zdické základní škole. Z předchozího působení ve škole v Hazlově u Aše si přinesli nadšení pro turistiku a téměř současně s tím jak začali ve Zdicích učit zakládají oba turistické oddíly mládeže. Z počátku podnikají výlety do nebližšího okolí Zdic. Protože mají smělé plány pro pozdější, zejména prázdninové dlouhodobé pobyty a tábory, nacházejí dvě základny pro víkendovou činnost. Jsou to chata v Novém Jáchymově a chata Nářadí v Kařízku. Tady se děti učí pobytu v přírodě, orientaci a turistickým dovednostem a tomu nejdůležitějšímu, přípravě stravy. Je navázán kontakt s ostatními turistickými oddíly mládež v okrese Beroun a s vedením svazu v tomto regionu. Děti začínají soutěžit v Turistickém závodu a při pobytu na zmíněných základnách se věnují i přípravě a tréninku na tuto soutěž. Po celou dobu byly oddíly začleněny v tělovýchovné jednotě Lokomotiva a při tom všem přemisťování a putování užívaly tehdejší velké výhody, cestování vlakem téměř zdarma.
První velký prázdninový tábor se uskutečnil v Klenčí po Čerchovem. Pan učitel Heindl odtud pocházel, tehdy tu žili jeho rodiče, a tak dobře věděl kam tábor umístit. Nad městečko, do lesů, na půl cesty na haltravský hřeben. Stany na malé mýtině v lese, nedaleko pramen ze kterého se dalo pít a každý večer písničky u ohně. A to každodenní toulání po Chodsku, v krajině až neskutečně nabité pověstmi.
To bylo v létě ruku 1962 a potom každý rok následoval další tábor až za polovinu osmdesátých let. Pokaždé jinde a výčet některých míst prázdninových pobytů vypadá následovně : Sloup v Čechách, Hazlov a okolí Františkových lázní, Jeseníky – Karlova Studánka, Josefův Důl v Jizerských horách, Bratislava, Železná Ruda, několikrát Tatranská Lomnice, Jablonec nad Nisou, Bedřichov, Svoboda nad Úpou, Liberec, Hrádky u Srní na Šumavě.
Tak jak děti dorůstaly, pokaždé v trochu jiné sestavě a spolu s oddílem rostli i jejich tři synové, Karel, Jaromír a Jiří. Nejvíce vzpomíná pani učitelka Heindlová na dvě děvčata z oddílu. Jarmily Prokšovou a Čížkovou. Obě jí významně pomáhala s vedením oddílu i po tom co opustili lavice základní školy. Škoda, že se psaných i fotografických dokumentů na činnost oddílu Karla a Jaroslavy Heindlových zachovalo tak poskrovnu, však každý kdo měl možnost v nich několik ze svých školních let působit, vzpomene s uznáním a úctou.
Oživení činnosti dospělých
K dalšímu většímu oživení činnosti dochází opět v roce 1974. Ustavuje se nový výbor odboru do jehož čela byl zvolen pan Josef Prokš a dalšími členy výboru se stali: Mirek Zálom, Eduard Kotál, Vlasta Kotálová, Jarmila Šprincová, Jaroslav Justych a paní Eliášková. Jsou organizovány různé výlety, zájezdy a další turistické akce. Narůstá i členská základna dospělých.
V roce 1976 je činnost odboru již na takové úrovni, že se rozhodl uspořádat první ročník dálkového pochodu „Krajem nepokořených“. Jako součást memoriálu Josefa Košťálka byl pořádán každoročně až do roku 1990.
V této době byly v oblibě dálkové pochody kterých se řada našich členů pravidelně zúčastňovala. Mezi nejoblíbenější patřili „Švejkova padesátka“, „Jarním českým krasem“, „Brdským hřebenem“ a další. Účast na pochodech byla jednou z podmínek získávání výkonnostních odznaků. Denní trasa byla stanovena nejméně 35 km a výše. Pro získání bronzového odznaku bylo nutno našlapat 1000km. Stříbrný stupeň představoval dalších 2000 km a zlatý dalších 3000 km. Zvyšující se zájem o tuto činnost bylo předpokladem k založení družstva výkonnostní turistiky. V té době byli nejaktivnějšími Mirek Šilhavý, který získal Zlatý výkonnostní odznak, Cimerman, Hrudka a Vrba stíbrný a bronzový odznak získali: Štuksa Oldřich, Štuksa Miroslav, Vrbová Libuše, Mirek Zeman, Jana Zemanová, Živný Vladimír, Růžena Petrlíková, Karel Petrlík a Jaromír Jedlička.
V roce 1980 přišli do vedení odboru noví členové Mirek Zeman a Marie Pokorná – Očenášková. Předsedou odboru je zvolen Bedřich Vrba. Jsou zakládány Turistické oddíly mládeže TOM „Stonožky“ pod vedením Mirka Záloma později i TOM Libuše Vrbové „Bažanti“. Jejich činnost se v následujících letech rychle rozvíjela.
V průběhu celého tohoto období, do roku 1990, mimo již zmiňovaného dálkového pochodu „Krajem nepokořených“ připravoval a zajišťoval odbor celou řadu akcí přístupných nejširší veřejnosti.
„Novoroční výstup na Vraní skálu“, dálkový pochod „Křivoklátské hvozdy“, stokilometrový dálkový pochod „Železniční uzel“ pochod po brdském hřebenu pod názvem „Deset brdských šestistovek“ a v roce 1989 byla založena tradice pochodu dětí v doprovodu rodičů či prarodičů s názvem „Toulky zlatem podzimu“
Družstvo vysokohorské turistiky do roku 1990
V roce 1982 dochází k založení dalšího družstva. V jinecké sauně se schází parta čtyřicátníků která sní o poznání vysokých hor. Pánové Pavel Suk, Zdeněk Kencl, Horst Novotný, Sláva Šindelář, Jirka Basl a Jarda Červenka zakládají družstvo vysokohorské turistiky TJ Lokomotiva Zdice.
16.června v následujícím roce již vyrážejí pokořit rumunské dvoutisícovky. Postupně získávají zkušenosti, trénují ve svých Brdech a to potom zúročují v následujících expedicích. V Čechách přecházejí hřeben Krkonoš a na Slovensku Malou Fatru. V Rumunsku postupně zdolávají pohoří Retezat, Fagaraš a Pietra Grauilui. Následují bulharské hory Rodopy, Pirin a Rila.
V roce 1987 trojice odvážlivců zakládá další tradici. Sláva Šindelář, Bořek Šebek a Zdeněk Kencl přespávají v lednu na vrcholu Plešivce. Akce se každoročně opakuje pod názvem „Plešivecký záhrab“.
Družstvo výkonnostní turistiky
Po roce 1980 družstvo výkonnostní turistiky přechází pod vedením Bedřicha Vrby a Mirka Záloma na vyšší formu turistické činnosti, získávání výkonnostních tříd plněním zápočtových cest. Je možno získat výkonnostní třídu III., II., I. a titul mistra turistiky. Zápočtové cesty mají tři stupně obtížnosti od víkendových pobytů až ke 14 denním expedicím. Podle výše třídy je předepsaný počet přesunových prostředků (pěší, kolo, lyže atd.). Ke každé zápočtové cestě musí její vedoucí připravit potřebnou dokumentaci. Členové družstva tak postupně poznávají pěším putováním Šumavu, Slepičí Hory, Nízké Tatry, Velkou Fatru, Slovenský Ráj, Východní Slovensko. Na lyžích pak několikrát zdolávají Jizerské Hory a Šumavu. Na kolech projíždějí celou Šumavu.
V průběhu tohoto období získali II. výkonnostní třídu Bedřich Vrba, Libuše Vrbová a Mirek Zálom.
III.výkonnostní třídu získali: Pavel Suk, Zdeněk Kencl, Horst Novotný, Sláva Šindelář, Jiří Basl, Jaroslav Červenka, Věra Zálomová, Milan Hrudka, Marie Pokorná – Očenášková, Jan Cimerman, Pavel Panocha, Jaromír Šilhavý a Miroslav Zeman.
Turistické oddíly mládeže
Oba dětské oddíly TOM „Stonožky“a „Bažanti“ pokračují ve své započaté činnosti účastí na terčových, azimutových a orientačních závodech, které byly v té době na okrese Beroun populární.
I naše oddíly byly pořadateli některých závodů. Jak „tomíci“ dorůstají a získávají turistické zkušenosti začínají postupně plnit podmínky pro udělení výkonnostních tříd mládeže. Jejich zápočtové cesty směřují do těchto oblastí: Křivoklátsko, několikrát Jizerské Hory pěšky i na lyžích, Šumava pěšky, na lyžích a na kole, Krkonoše, Český Ráj, Slovenský Ráj, Vysoké Tatry, Kokořínsko a na kole Jižní Čechy.
Za tyto zápočtové cesty získali II.žákovskou výkonnostní třídu: Milan Hrudka ml., Zdeněk Šilpoch, Pavla Hejnová, Dana Brainhofová, Jarmila Císařová a Věnceslava Zálomová. Dalších 22 dětí získalo III. výkonnostní třídu.
V roce 1988 byl ustaven další oddíl TOM „Čtyřlístek“ pod vedením Jarmily Prokšové. Oddíl se zúčastňoval Turistických závodů na Berounsku, navštěvoval dálkové pochody a postupně přešel na plnění zápočtových cest.
Zatím co oddíly „Stonožky“ a „Bažanti“ v tomto období činnost ukončovali, oddíl „Čtyřlístek“ v ní pokračoval až do roku 1996. Na svých putováních navštívili: oblast Milevska, Severní Čechy, Šumavu i Vysoké Tatry. Pět členů tohoto oddílu získalo III. výkonnostní třídu mládeže.
V průběhu celého tohoto období, mimo již zmiňovaného dálkového pochodu „Krajem nepokořených“ připravoval a zajišťoval odbor celou řadu akcí přístupných nejširší veřejnosti.
„Novoroční výstup na Vraní skálu“, dálkový pochod „Křivoklátské hvozdy“, stokilometrový dálkový pochod „Železniční uzel“ pochod po brdském hřebenu pod názvem „Deset brdských šestistovek“ a v roce 1989 byla založena tradice pochodu dětí v doprovodu rodičů či prarodičů s názvem „Toulky zlatem podzimu“.
Novodobé dějiny odboru (od 1990)
Začátek roku 1990 byl také začátkem změn jak ve společnosti, ale také v tělovýchově, sportu i v turistice. Také u nás ve Zdicích byla obnovena činnost Klubu českých turistů. v odboru Tělovýchovné jednoty Lokomotiva. Do čela byl zvolen výbor s předsedou Bedřichem Vrbou. Odbor navazuje na činnost KČT z předválečného období a přebírá všechny pozitivní směry, závazky a zkušenosti z doby sjednocené tělovýchovy. V té době má odbor 57 členů. V aktivní činnosti je družstvo výkonnostní turistiky, družstvo vysokohorské turistiky a TOM „Stonožky“ a „Čtyřlístek. Několik členů provozuje turistiku individuálně. V průběhu dalších let vzniká družstvo kulturně poznávací turistiky a TOM „Stonožky“ se postupně přetváří v družstvo rodinné turistiky „Stonožky“. Odbor organizuje dálkové a turistické pochody, pravidelně 1x za 14 dní turistické akce a výlety, týdenní putování po našich horách, tradiční „Podzimní putování Šumavou“ a každý rok v květnu a září autobusové zájezdy. Organizuje též účast na zajímavých dálkových pochodech a na akcích pořádaných oblastí „Berounka" či jinými odbory. V tomto období pokračuje odbor v započatém rozvoji turistické činnosti který nastal někdy po roce 1975. Stav členstva se zvyšuje na 74 členů a na té výši se drží již několik let.
Družstvo vysokohorské turistiky po roce 1990
Pro družstvo vysokohorské turistiky končí takzvaná éra východních expedic a otevírají se jim možnosti obrátit pozornost na druhou stranu Evropy a krásu její přírody. Hned v roce 1990 odjíždějí k jižním sousedům do Alp na Dachstein. Počasí není příznivé, přechod ledovce s trhlinami je nebezpečný a tak vrchol Dachsteinu zůstává nepokořen.
Ihned příští rok je zahájena příprava na zdolání nejvyšší vrcholu Evropy – Mont Blanc. Začátkem srpna šest členů VHT vyjíždí směr Francie – Chamonix. Po dvou dnech výstupu 19.8. 1991, kolem deváté hodiny ranní, stanuli na vrcholu Jiří Basl, Zdeněk Kencl, Sláva Šindelář, Bořivoj Šebek, Císař František senior a junior.
V roce 1992 rozšiřuje družstvo svoji činnost o další přesunový prostředek, kolo. Nejprve navštěvují jihozápadní Čechy. Ve čtyřech etapách se v následujících letech vydávají na cyklistické stezky podél Dunaje. Postupně tak projíždějí Německem, Rakouskem a Slovenskem. Na našem území absolvují řadu cyklistických jízd. Například navštěvují „Českou Kanadu“, jižní Moravu, Šumavu a Český Les. Následuje celá řada cykloturistických akcí. V roce 1997 projíždějí na kolech středomořský ostrov Korsiku. V dalších letech je to cesta od pramene Labe do Ústí nad Labem, v Polsku okolo Mazurských jezer, od pramenů Mže (SRN) až k Berounce a naposledy jízda východním Slovenskem.
Ani pohorky však nenechají zahálet. Navštěvují Dolomity a zdolávají pověstné a tolik atraktivní železné cesty, ferraty. Další cesta směřuje do Rakouska kde navštěvují skupinu Lechtálských Alp, Karwendelalpen a okolí skupiny Grosswenediger. V roce 1999 se vydávají do německých Alp a zdolávají všechny tři hlavní vrcholy Watzmannu (2713 m).
V roce 2001 zdolávají v Julských Alpách nejvyšší vrchol Slovinska, Triglav (2864 m). Toto je jen prostý výčet hlavních akcí který je třeba doplnit pestrou mozaikou jednodenních výletů pěšky či na kole.
Družstvo kulturně poznávací turistiky
S přibývajícími lety členů výkonnostní turistiky se postupně začali zkracovat délky turistických tras a z výkonnostní turistiky se pozvolna začínala stávat turistika kulturně poznávací.
Kolem manželů Laibnerových se vytváří skupina lidí, kteří se tímto směrem vydávají. Pravidelně se setkávají k jednodenním akcím, zpočátku směřovaných do nejbližšího okolí Zdic.Do družstva se hlásí noví zájemci a členská základna narůstá. Zvyšují se nároky na jednotlivé akce zejména co se týká navštěvovaných oblastí a míst. Později se na přípravě a vedení akcí střídají Josef Laibner a Bedřich Vrba. Družstvo pravidelně vydává půlroční kalendář akcí.
V roce 1994 se družstvo vydává na týdenní putování do Orlických hor. Základnou je chata KČT „Na Čiháku“. Akce se tak líbila, že týdenní putování se stalo každoroční součástí programu. Z celé řady navštívených míst uvádíme tyto: 2x Beskydy, Lužické hory, 2x Krkonoše, 2x Šumava, Nízké Tatry, Jeseníky a národní park České Švýcarsko. Každoročně se zástupci družstva zúčastňují čtyřdennho putování Šumavou. Vždy v květnu a září jsou pořádány autobusové zájezdy do různých koutů Čech. Mimo těchto akcí se každých čtrnáct dní družstvo schází k jednodenním pěším výletů do blízkého i vzdálenějšího okolí. Každý rok končí tradiční akcí, posledním pochodem „S Mikulášem na guláš“. Cíl je vždy v některé okolní hospůdce, v posledních letech v restauraci „U Zímů“, kde následuje přátelské posezení a hodnocení celoroční aktivity jednotlivých turistů.
Družstvo rodinné turistiky Stonožky
Činnost dětského oddílu „Stonožky“ byla už minulostí. Ovšem čas přinesl jinou nabídku, založení družstva rodinné turistiky „Stonožky“. Bylo to v roce 1994. Najednou bylo zřejmé, že v turistických rodinách Zálomů a Hrudků dorůstají pro tuto bohulibou činnost děti i vnoučata. Postupně se hledali formy jak turisticky uspokojit všechny tři věkové kategorie této více než dvacetičlenné skupiny. Děti, dorost, dospělí. Postupně se vytvářela nabídka programů tak, aby si mohl vybrat každý.
Už následujícího roku se činnost rozběhla na plné obrátky. Nabídka jednotlivých akcí má svá specifika. Z akcí které jsou téměř výlučně nabízeny dětem je třeba jmenovat: každoroční účast na turistickém srazu TOM oblasti Berounka v měsíci květnu, návštěva na dětském dnu který pořádají „Svišti“ Pavla Stochly o prvním červencovém víkendu ve Žloukovicích a přeborů v orientačních závodech pořádaných oblastí KČT „Berounka“ v září. Každý rok se „Stonožky“ všech věkových kategorií vydávají o jarních prázdninách s lyžemi do hor. Další každoroční událostí, a pro všechny věkové kategorie, je vícedenní, zpravidla květnové, putování. Dosud vždy směřovalo do některého ze skalních měst severu a severovýchodu Čech. Vyvrcholením činnosti v každém roce bývá prázdninové putování nebo pobyt který nebývá kratší než jeden týden. Je pořádán vždy v jiné oblasti Čech či Moravy v přesunových prostředcích, pěšky nebo na kole. To vše mimo rok 2002, kdy prázdninová cesta vedla Slovenskem. Slovenským Rájem a Vysokými Tatrami. Celoroční program je doplněn jednodenními vyjížďkami na lyžích či na kole a dalšími i vícedenními akcemi. Tyto se však neopakují každoročně, nebo jsou pořádány „jen“ pro jednu nebo druhou rodinu.
Závěr
Odbor turistiky však nepřipravuje program pouze pro svoje členy. Pro ostatní odbory, nejširší veřejnost a zejména mládež každoročně připravuje: Novoroční výstup na Vraní skálu, v dubnu dálkový pochod „Hájemství zelené“ a v září turistický pochod pro děti v doprovodu rodičů „Toulky zlatem podzimu“. V letošním roce nás výbor oblasti KČT „Berounka“ pověřil pořádáním „Zahájením turistické sezóny 2003“, které se uskutečnilo v sobotu 29. března 2003 ve Zdicích. To bylo vyvrcholení oslav 80 let organizované turistiky ve Zdicích.
Bedřich Vrba, předseda odboru KČT