#
#

Navigace

Výběr jazyka

  • cz
  • en
  • de
Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Tajemství Otmíčské hory

Typ: ostatní
Jedete-li autobusem do Praskoles, míjíte cestou Otmíčskou horu. Vypíná se nad obcí, po níž je pojmenována. Není příliš vysoká, pouhých 401 m. n.m. a prokazatelně vznikla jako jediná sopka na Podbrdsku. Z jejího vrcholu, pokud vám v tom nebrání stromy, je překrásný výhled do okolní krajiny. Díváte-li se na ni ze severozápadní strany, podobá se nápadně svým tvarem o několik málo kilometrů vzdálenému, mnohem většímu a vyššímu Plešivci. Také z historického hlediska mají spolu oba vrchy asi mnoho společného.

Jedete-li autobusem do Praskoles, míjíte cestou Otmíčskou horu. Vypíná se nad obcí, po níž je pojmenována. Není příliš vysoká, pouhých 401 m. n.m. a prokazatelně vznikla jako jediná sopka na Podbrdsku. Z jejího vrcholu, pokud vám v tom nebrání stromy, je překrásný výhled do okolní krajiny. Díváte-li se na ni ze severozápadní strany, podobá se nápadně svým tvarem o několik málo kilometrů vzdálenému, mnohem většímu a vyššímu Plešivci. Také z historického hlediska mají spolu oba vrchy asi mnoho společného.

Na obou vrcholcích naleznete valy po dlouhodobém osídlení, které je tu archeologicky zachyceno od pozdní doby kamenné přes dobu laténskou, až po časy kmenů slovanských. Protože nebylo zvykem, aby v takové blízkosti existovala hradiště znepřátelených kmenů, lze se právem domnívat, že mezi hradištěm na Otmíčské hoře a na Plešivci byla kmenová souvislost. Pravděpodobnými zakladateli hradiště mohli být staří keltští Bójové. Byl to národ válečníků. Potřebovali vyvýšená místa, odkud mohli ovládat podrobený lid. Takovým vhodným místem bylo hradiště na Otmíčské hoře. Poloha hory v krajině jim skýtala dostatečnou ochranu i obranu. Naopak nevýhodou těchto hradišť byl obyčejně nedostatek vody, zvláště v suchých létech, což nakonec donutilo Kelty z hradiště na Plešivci sestoupit do údolí řeky, dnes nazývané Litavkou. Hradiště na Otmíčské hoře je dvoudílné a nepravidelné, rozšiřováno bylo postupně. Jeho zachovalá plocha činí necelých 2,2 ha. V pradávných dobách byly kamenné valy ještě opevněny dřevěnou hradbou z mohutných lesních kmenů. Archeologické nálezy předmětů - broušené kamenné či štípané neolitické nástroje, nože z křemencového valounu, sekyry, sekeromlaty, zbytky šňůrové keramiky, poháry, bronzové náramky, oštěpy, jehlice aj.- dokazují poměrně značné osídlení této oblasti v různých etapách vývoje zdejších lidí. Velkou zásluhu na tomto historickém průzkumu má hořovický advokát JUDr. PhDr. Josef Maličký.

Uprostřed mezi oběma hradišti, v Libomyšli, se nalezla podivuhodná mohyla, ve které mohl být pohřben mocný vládce buď z hradiště na Plešivci, nebo z hradiště na Otmíčské hoře. Dnes se už asi těžko najde na tuto otázku uspokojivá odpověď.

Hora u Otmíč i Plešivec si ponechávájí svá neodhalená tajemství pro sebe.

Z hlediska přírodních krás Otmíčská hora, zvláště na její jihozápadní straně v oblasti diabázového lomu, poskytne každému vnímavému návštěvníkovi celou řadu teplomilných rostlin, včetně kostřavy sivé. Je rovněž rájem četných druhů motýlů. V nedávných dobách zde byl spatřen i vzácný exemplář sovy bělavé.

Ještě jednu zajímavost na závěr. V době výstavby vojenského letiště u Hořovic, pro případ válečného konfliktu v době studené války, se uvažovalo o snížení Otmíčské hory, aby nebránila v hladkém přistávání, či startu vojenských letadel z tohoto letiště. Naštěstí pro nás všechny, pro přírodu i historické zbytky hradiště se tento záměr nikdy neuskutečnil.

Josef Hůrka

 


Vytvořeno: 4. 10. 2009
Poslední aktualizace: 4. 10. 2009 00:00
Autor: