#
#

Navigace

Výběr jazyka

  • cz
  • en
  • de
Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Říkali mu „Český Archimedes“

Typ: ostatní
Karel Daniel Gangloff

Jen několik stovek metrů od vrcholu brdského Třemšína u Rožmitálu / 827 m n.m. / najdete obdivuhodný litinový kříž věnovaný Karlem Danielem Gangloffem, člověkem německé národnosti, lesmistrem zdejšího polesí, vynikajícím geometrem a vynálezcem měřících přístrojů a strojů potřebných v lesním hospodářství a v dřevozpracujícím průmyslu, všem obdivovatelům a ctitelům brdských lesů.

Narodil se v německé rodině 11. května 1809 v Praze. Vystudoval nejprve jednoroční kurz pražské polytechniky. Ve službách rodu Kolowratů v Rokytnici, v letech 1827 - 1830, se vyučil lesnictví. Obdržel výuční list a byl přijat jako písař u Lesního úřadu v Rožmitále. Za další čtyři roky složil u Vlastenecké hospodářské společnosti v Praze zkoušku z teoretických a praktických věd lesnických s výborným prospěchem. Nepřestal se vzdělávat a soukromá studia končí roku 1837 na Pražské universitě zkouškou ze státního účetnictví, když několik dní předtím absolvoval přísnou zkoušku z praktické geometrie. Dnem 14. listopadu téhož roku se stal „politickým geometrem pro království České“. Pracuje ve službách pražského arcibiskubství na velkostatku Červená Řečice. 7. ledna 1864 se opět vrací do milovaného Rožmitálu pod Třemšínem jako lesmistr.  
Zde se zasloužil o vypracování rozdělovací sítě lesních porostů, která až na malé změny slouží do dnešních časů. Jedná se o prostorové rozdělení lesa většinou na sebe navazujícími kolmými liniemi s využitím přírodních hranic, jako jsou vodní toky, hřebeny, hlavní cesty a pod., které tvoří jejich základ. Takto vytvořené celky se staly důležitou plánovací jednotkou moderního lesního hospodářství. Jeho dílem byla zpracovaná koncepce lesních cest, která přispěla k zlepšení odbytu dřeva a soustava odvodnění vlhkých lesních částí, což přispělo k ozdravění lesa. Pro usnadnění měřických prací sestrojil dendrometr, kterým měřil průměr kmene stromu v jeho libovolné výšce. Několikrát jej vylepšuje a později spojuje s výškoměrem. Ještě před příchodem do Rožmitálu v roce 1860, vynalézá přístroj k redukci délek měřených po svahu převodem na délku vodorovnou. Sestavil stroj na výrobu šindele / dřevěná krytina střech / s kterým slaví úspěch i daleko za mořem. V Rožmitále vynalézá stroj na výrobu zápalkových dřívek, který dokázal zhotovit více jak sto tisíc kusů za hodinu. Roku 1877 vynalézá stroj na výrobu kolíčků do bot. Z vynálezů sloužících přímo lesníkům stojí za zmínku hroudová sadba, klučka na pařezy, kulobrokovnice a vábnička na jeleny vyrobená z jeleního hrtanu.. Zasloužil se i o rozvoj rožmitálského hutnictví tím, že k hutím přivedl jako zdroj energie vodu z okolních brdských vrchů. Naopak ve spolupráci s hutníky vznikl Burdonův kapesní aneroid, model větrného mlýna a větrný regulační motor..
Za vynikající zásluhy byl jmenován členem Fyziokratické společnosti v Praze, Leopoldovy akademie v Drážďanech a dalších vědeckých institucí. Gangloffova šindelka obdržela vyznamenání na výstavách v Praze, ve Vídni a na mezinárodní výstavě v belgickém Namuru obdržela zlatou medaily.
Po celý svůj život zůstal skromným člověkem milujícím lidi kolem sebe. Nikdy nepřestal obdivovat krásy brdské přírody. Podzim svého života trávil procházkami přírodou a ve své dílně na rožmitálském zámku nepřestal do konce svého života zdokonalovat své přístroje. Karel Daniel Gangloff zemřel 7. února 1879. Je pohřben na starém městském farním hřbitově v Rožmitále, kde rovněž odpočívá slavný rožmitálský občan, hudební skladatel Jakub Jan Ryba. Život a práci legendárního lesmistra přezdívaného „Českým Archimedem“ popsali spisovatelé Rudolf Richard Hofmeister a Jan Čáka.
V úvodu zmíněný kříž na Třemšíně, byl zhotoven v roce 1870. Je unikátním dílem rožmitálských mistrů slevačů. Náročné odlití kříže ve tvaru zkřížených větví si vyžádalo přesnou teplotu roztaveného kovu jejíž odhad, v důsledku neexistujících měřidel, spočíval jen na mistrovském umění jeho tvůrců.
 
                                                                                    Josef Hůrka

Vytvořeno: 8. 6. 2011
Poslední aktualizace: 8. 6. 2011 00:00
Autor: