#
#

Navigace

Výběr jazyka

  • cz
  • en
  • de
Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Na vlnách řeky Svatého Vavřince

Typ: ostatní
Z cest po USA a Kanadě

Každá země má svou charakteristickou řeku. V Kanadě je takovou veletok Svatého Vavřince. Má bezesporu několik zajímavostí. Především nemá pramen. Její počátek je u města Kingstonu, kde vytéká z jezera Ontario. Hned u svého zrodu má úctyhodnou šíři několika kilometrů a mohutné množství vody představuje průměrný vteřinový průtok deset tisíc kubických metrů vody. Je tomu tak proto, že sbírá vody bezmála z poloviny obrovského území Kanady. Po průchodu kanadskými jezery se voda valí korytem řeky Svatého Vavřince do stejnojmenné zátoky, aby definitivně splynula s vodami Atlantického oceánu. To však musí urazit ještě 3057 km.

Pozoruhodná je i hloubka řeky. Od samého počátku dosahuje 70 metrů, a tak mohou bez obav po ní plout, následně pak i po jezerech, zaoceánské lodě bez překládky zboží až hluboko do kanadského vnitrozemí. Že se jedná o vysoce ekonomickou dopravu, netřeba zdůrazňovat.
Snad poslední zajímavostí této řeky je, že tvoří od svého počátku směrem na Montreal asi 200 kilometrovou přirozenou hranici mezi Spojenými státy americkými a Kanadou.
Snad každý člověk sní o tom plavit se po takovém veletoku, zvláště když plavba skýtá pohled na tisíc ostrovů, které zdobí tuto řeku. Na takovou jízdu jsem byl pozván kanadským přítelem, a tak jsme jednoho červnového dne odjeli autem z Kingstnu do indiánského městečka Gananague, odkud odjíždí lodě na plavbu nazvanou: „Poznej tisíc ostrovů řeky Svatého Vavřince.“
Když loď odrazila od břehů bylo ráno. Plujeme po proudu a po celou dobu plavby míjíme jeden ostrov za druhým. Vyjma malých ostrovů jsou všechny větší obydlené ať už domorodci, nebo chataři. Výstavná obydlí i chaty svědčí o movitější části kanadské či americké společnosti vlastnící tyto objekty. Motorový člun je nezbytnou podmínkou života na těchto ostrovech. O tvůrčích schopnostech lidí a jejich fantazii svědčí vybudované zděné, nebo ocelové, provozu schopné majáky roztodivných tvarů a velikostí, různé mlýnky poháněné vodou, či jiné výtvory upoutávající pozornost kolem plujících turistů.
Za necelČást mostu přes řeku Svatého Vavřince spojující Kanadu s USAou hodinu podplouváme impozantní most spojující Kanadu a USA. Most byl slavnostně otevřen v roce 1938 americkým presidentem Rooseveltem a kanadským ministerským premierem. O most trvale pečuje pět stálých pracovníků, kteří za pomoci moderní techniky nepřetržitě natírají mostní ocelovou konstrukci od jednoho konce na druhý. Pro jeho obdivuhodnou délku natírací práce nikdy nekončí.
Palubní rozhlas nepřetržitě upozorňuje na zajímavosti a historii některých ostrovů tak, jak je loď míjí. Z přemíry informací mě zaujaly tři ostrovy. Mohutný most mezi oběma zeměmi, o kterém jsem se zmínil, má svého menšího bratříčka mezi dvěma malými ostrovy, tentokráte o délce asi 5 metrů. Přesně tudy prochází hranice obou severoamerických zemí. Na obou ostrovech jsou trvale vyvěšeny na vysokých žerdích státní vlajky. K těm státním vlajkám ještě jednu malou poznámku. Američané i Kanaďané mají na četných domech vyvěšeny státní vlajky po celý rok. Jsou totiž nesmírně hrdi na svoji státní příslušnost a to trvale a nikoliv jen o státem vyhlášených svátcích.
Další ostrov, který byl na první pohled nápadný tím, že nebyl obydlen, ač vynikal překrásnou přírodou s vysokým skaliskem uprostřed, měl tuto historii. Na ostrově začal stavět jistý americký průmyslník. Jeho jediný syn vylezl na skalisko a následkem závratě nebo neopatrnosti se zřítil do údolí., kde jej našli nešťastní rodiče už bez známek života. Okamžitě stavbu opustili, a více se na ostrově neobjevili. Vzhledem k americké pověrčivosti se o pobyt na ostrově od té doby již nikdo neucházel. Smutnou historii připomíná z dálky viditelný kříž na vrcholu skaliska.
Poslední ostroZámek na řece Svatého Vavřincev, kde se loď otáčí a směřuje zpět proti proudu do mateřského přístavu, má vztah k Česku. Jeho původní majitel odešel z Čech ještě před první světovou válkou, aby se zanedlouho stal úspěšným kanadským farmářem. O několik let později nalezli pod jeho pozemky uranovou rudu. Těžařské společnosti mu za pozemky bohatě zaplatily. Vzhledem k tomu, že měl těžce nemocnou ženu, které lékaři doporučili trvale vlhčí prostředí, rozhodl se pro koupi ostrova, na jehož ploše nechal vystavět kouzelný zámek s neméně romantickým přístavem. Žel, než bylo dílo dokončeno, žena svému onemocnění podlehla. Zarmoucený manžel pak ostrov i s nedokončenou stavbou opouští. Nicméně ostrov i zámek zůstal pro ostatní symbolem velké lásky českých krajanů.
V pozdních odpoledních hodinách přijímáme pozvání manželů Kettnerových na dobrou večeři. Jsou majiteli exkluzivní restaurace v Cananague, jinak rodáci z Poděbrad. V útulné, zcela dřevem obložené restauraci mě čeká další příjemné překvapení. Mezi obsluhujícím personálem je studentka Hotelové školy v Poděbradech, Veronika Nejedlá z Hořovic. Je tady na několikaměsíční praxi. Ve společnosti těchto sympatických lidí, kterou dotváří přítomná skupina místních kanadských indiánů s charakteristickými havraními vlasy, orlími nosy a rudou pletí, náhle zjistíte, že nejen řeka Svatého Vavřince a její překrásné ostrovy jsou nezapomenutelným zážitkem, ale i lidé žijící kolem této řeky, vám umocňují dojmy z tohoto překrásného koutu světa.
 
                                                                                              Josef Hůrka
 

Vytvořeno: 14. 7. 2011
Poslední aktualizace: 14. 7. 2011 00:00
Autor: