#
#

Navigace

Výběr jazyka

  • cz
  • en
  • de
Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Krajina plná rybníků

Typ: ostatní
Z historie vodních ploch v okolí Zdic

Vrátíme-li se hluboko do historie našeho bezprostředního okolí s překvapením zjistíme, co se v prostoru Popovic a Králova Dvora nacházelo samou přírodou vytvořených vodních nádrží i lidskou rukou vybudovaných rybníků. Dokladem toho jsou zápisy z roku 1342. V té době byla v Čechách zaznamenána po dlouhotrvajících deštích mohutná povodeň, která jen na řece Litavce rozrušila soustavu rybníků i přirozených vodních nádrží kolem Popovic a Králova Dvora. Povodeň v Čechách byla tehdy tak mohutná, že strhla v Praze Juditin most postavený za vlády Vladislava II., který byl předchůdcem Karlova mostu.

Vodní plochy kolem Popovic byly také mnohem dříve, než byla založena Karlova huť, která se datuje rokem 1346. Jednalo se o rybníky Mirák / dnešní Měrák /, Pilař, Podjezký a nejspodnější Karlohuťský. Rybník Karlohuťský se nacházel na dnešní louce před západních vchodem do současného podniku, kde stojí budova bývalé králodvorské nemocnice. Odtud byla vykopána štola pro přívod vody do Karlovy huti, která sloužila k pohonu vodních kol. Ty pak uváděly v činnost kožené měchy na dmychání vzduchu do tavících pecí a kovářských výhní, tzv. Hamršmídů. Přístavby ve kterých se nacházela vodní kola hutníci nazývali „lednicí“ pro trvalý chlad v tomto prostoru. V zimním období musel být prostor zahříván, aby vodní kolo nezamrzlo. Rybník byl napájen z výše položených rybníků kolem Popovic, které získávaly vodu z řeky Litavky.

Z obsahu „ Urbáře“ z roku 1652, dobového to soupisu nemovitého majetku panství Králodvorského vyplývá, že mimo uvedených rybníků, zde byl ještě rybník Kuchyňský, Pobožný, Litohlavský a Králodvorský. Rybníky byly napájeny strouhou vedoucí z řeky Litavky nad Popovickým jezem, který se nacházel pod vsí Zdice. Voda byla vedena nejprve na mlýn a hamry v Popovicích, do Karlovy hutě a dále do zahrad a gruntů králodvorských a berounských. Za odebranou vodu z řeky se už tehdy platilo a získané vody z Litavky byly ohodnoceny čtyřmi kopy míšenskými.

Velikým nebezpečím pro tyto vodní plochy byly obrovské povodně. V roce 1531 po období prudkých dešťů se vzedmula řeka Litavka natolik, že svými vodami poničila břehy a zeminou a pískem zanesla přilehlé pozemky i rybníky. V Karlově huti musela být urychleně uhašena vysoká pec. Povodeň obdobného charakteru se opakovala v roce 1534.

Roku 1582 po dlouhotrvajících deštích v letním období, se rozvodnila Litavka natolik rychle, že hutníkům se vůbec nepodařilo vysokou pec uhasit, což mělo za následek její úplné zničení. V historii hutě to byl naštěstí ojedinělý případ. V onom roce následkem povodně zemřelo mnoho lidí na mor, který sebou voda přinesla. Zoufalství lidí, jak píše kronikář té doby, bylo převeliké. Další mimořádně silná povodeň byla v říjnu roku 1629. Karlova huť i popovické hamry byly včas zastaveny, jelikož velká voda úplně zničila vodní náhon. Povodně se opakovaly i v následujících stoletích, nenapáchaly už tak závažných škod.

Z uvedeného je patrno, že dnešní rybník Měrák, ať už v průběhu minulých staletí měnila lidská ruka jeho velikost, či přírodu v jeho okolí, je dílem dosahujícím úctyhodného stáří bezmála jednoho tisíce let. To stejné platí i o jezu pod Zdicemi, který byl během minulých staletí mnohokrát velkou vodou a ledy poničen, ale znovu trpělivě obnovován, protože bez jeho existence by níže vybudované rybníky, hutě, hamry i mlýn nemohly vůbec existovat

 

                                                                                        Josef Hůrka


Vytvořeno: 22. 8. 2012
Poslední aktualizace: 22. 8. 2012 00:00
Autor: