Příroda na naší zeměkouli vytvořila několik pozoruhodných útvarů, kde dokazuje člověku svou nezkrotnou sílu a obdivuhodnou dokonalost. Takovým místem jsou Niagarské vodopády.

Řeka Niagara spojuje dvě mohutná kanadská jezera Erie s Ontariem. Tvoří přirozenou hranici mezi Kanadou a Spojenými státy americkými. Totéž se týká i samotných vodopádů, které rozděluje na dvě části Goat Island, česky Kozí ostrov. Na kanadské straně je vodopád mnohem rozsáhlejší. Dosahuje délky cca 900 metrů a výšky 48 metrů. Na americké straně je vodopád mnohem menší o délce 300 metrů, ale je zase o 3 metry vyšší. Řeka Niagara, jako všechny řeky v Kanadě má dostatek vody po celý rok, takže pohled na padající tisíce kubických metrů vody do vroucího kotle je celoroční impozantní podívanou.
Jako všude na americkém kontinentě, kde můžete něco zajímavého shlédnout vytvořil člověk pro své pohodlí dokonalou přístupovou cestu až k samému přírodnímu útvaru. Z největšího kanadského města Toronta, těch 250 kilometrů po dálnici ujedete za dvě a půl hodiny. V Kanadě a v USA je největší povolená rychlost na dálnici 100 kilometrů! Očekával jsem, že Niagarské vodopády jsou v pusté krajině obklopené hustými lesy. Opak je pravdou. Na kanadské i americké straně vyrostlo město Niagara Falls, vzájemně propojené obloukovým mostem přes hluboké údolí řeky. Při pohledu na americkou stranu uvidíte několik kilometrů vzdálené bezmála milionové město Buffalo. Niagarské vodopády jsou tedy sevřeny městy na obou stranách, které žijí s turistického ruchu desetitisíců každoročních návštěvníků.
Jako turista si podle svých finančních a časových možností můžete zvolit způsob jak nejlépe poznat krásu vodopádů z různých stran pohledů. Můžete se procházet po nábřeží a naslouchat neopakovatelnému hukotu padajících vodních mas. Má to však jednu nevýhodu.

Padající vody vytváří vodní mlhu unášenou větrem, takže za krátký čas není na vás nit suchá. Druhou možností je nasednout na výletní loď, která vás zaveze až k samému úpatí vodopádu. Posádka lodi vás vybaví gumovkami a nepromokavými pláštěnkami, které na straně kanadské jsou žluté barvy, na straně americké barvy modré. Podle barvy pláštěnek rozpoznáte z břehu ke kterému státu turisté patří.
Třetí možností je, vyjet výtahem na vyhlídkové věže a z výše naší petřínské rozhledny si můžete prohlížet vodopády jak dlouho uznáte za vhodné. Můžete také sfárat do podzemí a projít se po betonovém chodníku přímo pod masami padajících vod. V tomto případě vás ubezpečuji že nenavlhnete jako při procházce po nábřeží, jen váš sluch na několik hodin ztratí svou přirozenou funkci.
Konečně si můžete zaplatit malé letadlo, nebo vrtulník a proletět se nad oběma vodopády a městy, v teple a suchu.
Atrakce dříve hojně prováděné, jako přechod přes vodopád na laně, nebo sjezd vodopádu v uzavřeném sudě jsou po četných smrtelných úrazech hazardérů přísně zakázané.
Městečko Niagara Falls je plné restaurací, kaváren a obchůdků s upomínkovými předměty na návštěvu nejslavnějších vodopádů na americkém kontinentě. Velkému zájmu turistů o suvenýry odpovídají i poměrně vysoké prodejní ceny. Všude se shledáte s příkladnou čistotou, což je anglicky mluvícímu obyvatelstvu amerického kontinentu vlastní.
Od Niagarských vodopádů odjíždíme se zvláštním nostalgickým pocitem v duši. Tváří tvář této neopakovatelné podívané jakoby k vám promlouvaly nadpřirozené síly nezkrotné a divukrásné přírody, proti kterým zůstává člověk v němém úžasu jen bezmocně přihlížejícím divákem. Za pár hodin vás tento pocit opustí a pro zbytek života zůstane trvalá vzpomínka na neopakovatelnou přírodní krásu nezkrotné přírody.
Josef Hůrka