#
#

Navigace

Výběr jazyka

  • cz
  • en
  • de
Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Jsme součástí vesmíru

Typ: ostatní
Jak přináší občas denní tisk prolétají kolem naší planety, za určité časové období, až nebezpečně blízko asteroidy vážící několik stovek tun. Naposledy tomu bylo v roce 2002. Minul naší modrou planetu jen těsně, a to ve dvojnásobku vzdálenosti Země - Měsíc.

Jak přináší občas denní tisk prolétají kolem naší planety, za určité časové období, až nebezpečně blízko asteroidy vážící několik stovek tun. Naposledy tomu bylo v roce 2002. Minul naší modrou planetu jen těsně, a to ve dvojnásobku vzdálenosti Země - Měsíc.

I když se člověku vzdálenost 800 tisíc kilometrů zdá dostatečná, z hlediska kosmických rozměrů je to doslova za „plotem“. Střet Země s takovým asteroidem by znamenal okamžitý konec všeho živého na naší planetě.

Naše Země je denně někdy více, někdy méně bombardována meteority. Jedná se menší tělíska pohybující se v naší sluneční soustavě, která při střetu s atmosférou planety se v důsledku značné rychlosti v atmosféře vypaří, což je doprovázeno světelnými efekty viditelnými pouhým lidským okem. Jen velké balvany se nevypaří docela a jejich zbytek dopadne až na povrch planety. Z odborné literatury je znám tzv. tunguzsjý meteorit, který spadl na Sibiři v roce 1908 a zlikvidoval veškerou vegetaci na území o rozloze větší než je naše Morava. V jižní Africe byl v roce 1921 nalezen železný meteorit o váze 60 tun.

Jak je zapsáno v Pamětní knize farního úřadu v Žebráku, dopadl poblíž obce meteor dne 14. října 1824. Při pádu se rozlomil na dva kusy, které nalezl žebrácký soukeník Franc Kolbe. Nalezené kusy prodal vrchnímu úředníku hořovického panství panu Böhmovi. Ten je pak věnoval majiteli hořovického a jineckého panství hraběti z Vrbna. Ani u něho kosmické kameny dlouho nepobyly, neboť jeden kus věnoval Vlasteneckému muzeu v Praze / dnešní Národní muzeum / a druhý kus zaslal přírodovědeckému kabinetu do Vídně. Podle zápisků pamětníků této události pád meteoritu doprovázel ohlušující třesk a světlo tavícího se kamene ozářilo noční krajinu jako denní světlo.

Prvenství našemu kraji náleží za meteorit, který se nad středními Čechami objevil 6. dubna 1959. Jeho dráha byla poprvé na našem území vyfotografována a následně přesně zaměřena. Protože se jednalo o meteorit patřící do shluku meteoritů je tento případ označován v odborné literatuře jako „příbramský déšť“.

Na konci osmdesátých let minulého století jste mohli pozorovat na severozápadní noční obloze světelný kotouč velikosti Měsíce v úplňku, který měnil svůj tvar z koule na disk a naopak. Zavolal jsem tehdy na pražskou hvězdárnu, kde mě odkázali na oddělení pro sledování kosmických objektů a úkazů Akademie věd. Tam skutečně potvrdili existenci neznámého světelného kotouče, který se velice často v uvedeném prostoru objevuje. Popřeli však, že by se jednalo o kosmický objekt, či jiný mezihvězdný úkaz. Vyslovili domněnku, že jde pravděpodobně o vojenské pokusy protiraketových zbraní prováděných na území severských států Norska, nebo Švédska. Tvrzení opírali o mlčení, které tento úkaz na noční obloze v tisku i v odborných kruzích těchto států doprovází.

Co říci na závěr? Přežili jsme období studené války dvou nesmiřitelných ideologií, prožíváme nebezpečí světového terorismu, kolem naší planety prolétají asteroidy, které mohou způsobit okamžitý zánik života na naší planetě. Važme si proto života! Život je obrovský a ničím nenahraditelný dar.

Josef Hůrka


Vytvořeno: 17. 7. 2006
Poslední aktualizace: 17. 7. 2006 00:00
Autor: