#
#

Výběr jazyka

  • cz
  • en
  • de
Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Generál modrého nebe

Typ: ostatní
O generálu Miroslavu Štanderovi

Generál modrého nebe

   Klub vojenských historických vozidel a Army muzeum Zdice v řadě přednášek válečných veteránů, uspořádalo besedu s generálem Miroslavem Štanderou, který v průběhu II. světové války bojoval jako stihač RAF ve Velké Británii.

   Jako absolvent Školy leteckého dorostu v Prostějově narukoval v roce 1938 k leteckému pluku č.4 v Pardubicích. Okamžitě po okupaci Československa opustil republiku a z polského přístavu švédskou lodí odplul do Francie. Záhy měl s ostatními narukovat do cizinecké legie. O tuto příležitost nestál a proto se při opakovaném nástupu několikrát raději ztratil. Nastoupil krátce k vzdušné obraně města Chartre, kde létal na stroji Bloch. Po napadení Francie hitlerovským Německem, byl převelen na francouzsko – německou frontu k letadlům Morane. Po čtvrtém startu havaroval a skončil v nemocnici v Troyes. Německá vojska postupovala rychle a proto bylo nutno co nejrychleji Francii opustit. Dokonce byl Němci zadržen, ale podařilo se mu z nedokončeného lágru utéci. Po nebezpečných peripetiích jej nakonec odváží egyptská nákladní loď do anglického přístavu Liverpool. Pak už následovala letecká základna v Cosfordu. Po prověrce jeho pilotních kvalit byl zařazen k 312 letecké stíhací peruti, která operovala na letišti v Liverpoolu. Jejím úkolem bylo za denního světla doprovázet námořní konvoje, které dopravovaly do Anglie válečný materiál a zbraně, nebo působit jako stíhací doprovod bombardovacích perutí.   

   Od roku 1943 byl přeškolen a zařazen k 68 letecké stíhací peruti RAF, která operovala výhradně v noci. Bylo tomu tak proto, že denní nálety německých letadel na Velkou Británii ustávaly.

   Při invazi Spojenců na evropský kontinent v roce 1944, prováděla 68 letecká peruť z výše nad 10 000 m nepřetržité pozorování postupu vyloďování i pohyb německých vojsk v tomto prostoru. Měl velké životní štěstí, že v leteckých soubojích nebyl nikdy sestřelen, ani zraněn. Celková bilance československých letců 68 stíhací perutě na konci války činila 18 jistých sestřelů nepřátelských letadel, 5 pravděpodobných a 7 letadel bylo těžce poškozeno. Kromě toho sestřelili dvě létající pumy V 1.

   Do osvobozeného Československa se vrátil pan Miroslav Štandera v hodnosti kapitána a nastoupil službu na letišti v Plzni a později v Trenčíně. Po roce 1948 jej jako ostatní západní letce propustili. Znovu opouští republiku na hraničním přechodu  Přimda a vrací se přes  Německou spolkovou republiku zpět do Velké Británie, kde opět vstupuje do britského letectva. Až do roku 1955 zastává funkci inspektora a nalétá na bombardovacích Wellingtonech více hodin, než jeho kolegové na těchto strojích za války.

   Na přání své druhé ženy zanechává létání a až do roku 1983, kdy odchází do důchodu, pracuje jako stříbrotepec. Po smrti ženy se odstěhoval do Bavorska. Od roku 1994 žije v Plzni u své dcery z prvního manželství. Byl aktivním členem výboru plzeňské pobočky Svazu letců ČR, pracuje dosud v Československé obci legionářské a je častým hostem Aeroklubu Letkov, kde si ještě donedávna zalétal na sportovních letounech.   

   Za svůj celoživotní vlastenecký postoj a záslužnou činnost, obdržel řadu vysokých vojenských tuzemských i zahraničních vyznamenání a byl povýšen do hodnosti generála. Tou největší odměnou je mu však svobodná Česká republika mezi svobodnými evropskými národy.

 

                                                                                       Josef Hůrka 


Vytvořeno: 23. 11. 2013
Poslední aktualizace: 23. 11. 2013 00:00
Autor: