#
#

Výběr jazyka

  • cz
  • en
  • de
Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Falešná ozvěna

Typ: ostatní
Ze školních škamen

Falešná ozvěna

    Náš profesor matematiky byl člověk nemocný, a i když nás počítat naučil celkem slušně, na veselé příhody náladu nikdy neměl. Spolužák Bouška, byl výborným počtářem, ale měl jednu vadu. V řeči používal skoro za každou větou slova „Ano, prosím“. To našemu profesorovi lezlo tak na nervy, že jednoho dne rezolutně prohlásil:“ Bouška, jestli ještě jednou řeknete – ano prosím –uvidíte, jak s vámi zatočím.“ Odpověď studentova ze setrvačnosti zněla:“Ano, prosím.“

    To bylo na nemocného profesora příliš. “Bouška , jděte ke kamnům, otevřete dvířka, strčte tam hlavu a třikrát zařvete – jsem vůl.“ Vysoká litinová kamna byla v padesátých letech v každé třídě starší školy. Jak zněl profesorův příkaz, tak se také stalo – s chutí a z plných plic. „Sedněte  si“, zazněl profesorův pokyn po vykonané exekuci.

    Neuplynulo ani pár minut, když někdo zaklepal na dveře. Vstoupil student z vedlejší třídy a zamířil si to k profesorskému stolku. „Pane profesore, profesor Procházka se nechá poroučet a prosí vás, aby jste vyšetřil, kdo na něho řval z kamen, že je vůl.“

    Bylo to poprvé za celou dlouhou dobu, co nás profesor učil, kdy se na jeho tváři objevil úsměv a v očích mu klukovsky zajiskřilo.

                                                                     Josef Hůrka


Vytvořeno: 22. 11. 2013
Poslední aktualizace: 22. 11. 2013 00:00
Autor: