#
#

Navigace

Výběr jazyka

  • cz
  • en
  • de
Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Důlní tragedie na Březových Horách

Typ: ostatní
Historické události Příbramska

Největší rozmach stříbrorudného hornictví na Březových Horách nastal v 19. století. Těžba stříbra, olova a dalších drahých kovů představovala na Příbramsku v 80. a 90. letech zmíněného století 97,7 procenta celé tehdy rakousko-uherské produkce. V roce 1875 bylo dosaženo na dole Vojtěch světového prvenství - tisíc metrů svislé hloubky na jednom laně. Vedle těchto nesporných hornických úspěchů došlo i k tragedii, která otřásla tehdejším civilizovaným světem.

Navštívíte-li příbramský hřbitov neunikne vaší pozornosti železný pomník věnovaný památce havířů, kteří před 119 lety, dne 31. května 1892 zahynuli v Mariánském dole na Březových Horách. Toho osudného dne v půl jedenácté dopoledne vznikl na dole požár neopatrností jednoho z horníků, který odhodil doutnající zbytek knotu z olejového kahance. Ten dopadl do náraziště naplněného dřevěnými odpadky, které se vzňaly a nebývale rychle se oheň šířil po dřevěném roubení jámy. Mariánským dolem navíc vystupovaly plyny a zkažený vzduch na povrch nejen z tohoto dolu, ale i z dolů okolních, což nebývale podporovalo hoření dřevěného roubení. Oheň nejenom ztrávil ohromné množství dřeva, ale i uskladněné oleje čímž vytvořil ohromné množství kouře a plynů, které nestačily úzkým otvorem jámy rychle unikat a vracely se zpět do důlních prostor
Ani zásah hasičů, kteří vrhaly do jámy proudy vody nebyl účinný, neboť dusivé plyny tak nemohly unikat a vracely se zpět do sousedních dolů, kde otrávily horníky, kteří nastoupili na odpolední směnu. V dolech bylo tou dobou na 800 havířů. Mnozí byli okamžitě vyvezeni zpět na povrch, nebo sami vystoupali po žebřících. Mnozí byli na povrch vyvezeni bez známek života i když mnohé z nich se podařilo znovu vrátit do života. Tato situace postihla především havíře na Anenském dole.
Důlní neštěstí si vyžádalo život 319 horníků po kterých zůstalo 286 vdov a 742 sirotků. Při záchraných pracích zahynulo 5 mužů, kteří přispěchali svým kamarádům na pomoc. Všichni tragicky zahynuvší havíři byli pochováni do dvou společných hrobů v Příbrami a na Březových Horách. Druhý obdobný pomník byl postaven nad hrobem obětí na hřbitově březohorském. Oba pomníky jsou unikátním dílem komárovských slevačů. Dalo tehdy mnoho práce přesvědčit úřady, aby nad společným hrobem byl umístěn nápis v českém jazyce, ačkoliv nebyl mezi obětmi ani jeden havíř německé národnosti.
Mnohem později byly na 24. patře na Vojtěžské žíle nalezeny poslední dopisy zahynulých horníků psané tužkou na lepenkových obalech v nichž byly uloženy dynamitové patrony. „ Prosím vás kdo naleznete toto poslední psaní, odevzdejte jej mé draze milované manželce, jsou to moje poslední slova..... přišli jsme k dílu, začali jsme dělat, přiběhli sem lidé, že se nemohou dostat odtud, šli jsme, pokoušeli jsme se dostat odtud, nebylo možná, čekali jsme pomoc větrem z trubek, ta snad by nás zachránila : nebyl nám sem puštěn, pokud jsme mohli tak se modlili a pomáhali, když jsme oslábli, tak jsme padali do hlubokého spánku věčnosti..... Dlužen nejsem nikde, jen Bartošovi asi 40 krejcarů, u nás za ňáký litr piva, víc nikde nic. Soukup František.“
Příbramská důlní katastrofa v roce 1892 patří k největším tragickým událostem v oblasti důlní činnosti v českých zemích. K poslednímu dopisu jednoho z desítek havířů kteří katastrofu nepřežili není co dodat. Každé slovo navíc je zbytečné.
 
Z informací časopisu „Od stříbrných hor“ z roku 1929 napsal Josef Hůrka

Vytvořeno: 8. 6. 2011
Poslední aktualizace: 8. 6. 2011 00:00
Autor: