#
#

Navigace

Výběr jazyka

  • cz
  • en
  • de
Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Dr. Ing. František Křižík

Typ: ostatní
O českém vynálezci a podnikateli

Život a obdivuhodné výsledky práce Dr. Ing. Františka Křižíka, českého vynálezce a podnikatele, který se narodil ve stejném roce jako legendární americký vynálezce T. A. Edison v roce 1847, mohou mnohé napovědět mladé generaci, zvláště pak mladým začínajícím podnikatelům.

Rodák z Plánice u Klatov odchází v 10 letech, jako jediný syn starších rodičů na reálku do Klatov. Po dvou letech přechází na reálku do Prahy. Bez sebemenších prostředků, které mu chudí rodiče nemohou poskytnout, si na studia vydělává kondicemi. Studia na technickém učení si zajišťuje prací u firmy Kaufman, zprvu jako námezdní pracovník, později jako konstruktér. Je až neuvěřitelné, že každých 14 dní mu pěšky z Klatov do Prahy nosila matka trochu domácího jídla a vyprané prádlo. Bylo jí přes 50 let.
Prvním jeho pracovním působištěm byla roku 1871 c.k. železnice. Vylepšil konstrukci semaforu, tehdy stavědla, elektrické blokové signály, zavedl zvonkovou signalizaci, kterou si ještě pamatuje starší generace, což vše významně zlepšilo bezpečnost železničního provozu. Všechna zlepšení a nové konstrukce si nechal patentovat.
Převratnou událostí v jeho životě byl vynález obloukové lampy. Sestrojil ji po dvouleté vyčerpávající práci na objednávku plzeňského papírníka Pietteho, aby se daly za umělého osvětlení rozeznat barvy, což plynové osvětlení neumožňovalo. Po jejím dokončení obchodní úspěch nedal na sebe dlouho čekat. Světové elektrotechnické firmy se předháněly v získání patentu na výrobu obloukové lampy. Zůstane Křižíkovi ke cti, že veškeré obchody uzavíral za přítomnosti Pietteho, bez jehož finanční podpory by se oblouková lampa těžko zrodila. Patent byl uznán ve všech zemích v Evropě i v Americe. Na výstavě elektrotechniky v Paříži v roce 1881 za ni Křižík obdržel zlatou medaily, kterou považoval po celý život za nejvyšší vyznamenání.
Zcela se osamostatnil a začal s výrobou obloukových lamp ve vlastním závodě v Praze. Firmu brzo rozšiřuje výstavbou nové továrny, včetně obytných domů pro své zaměstnance. Zájem o jeho výrobky je nebývalý. Elektrifikuje města v Čechách a na Moravě / nám nejblíže položené Řevnice /, ale i města v Chorvatsku a Srbsku.
Na Všeobecné zemské výstavě v Praze roku 1891, představuje fontánu, která je osvětlena proměnlivými barevnými světly. Zdrojem světla byly obloukové lampy. Barevné filtry vyměňovali dělníci, ve velice stísněném prostoru pod fontánou, za vysoké teploty a kouře z lamp.
Poprvé na této výstavě předvádí Křižík vrhač světla do vzdálenosti 40 km, předchůdce protiletadlového světlometu. Dále pak nový vůz městské dopravy. Na své náklady realizoval první tramvajovou trať na Letné. Pro nedostatek finančních prostředků Pražské obce je postavena první tramvajová trať mimo tehdejší pražské území, mezi obcemi Karlín - Libeň - Vysočany. Městskou dopravu pak zřídil Křižík v Plzni, Hradci Králové a v chorvatském Dubrovníku.
Vyvrcholením jeho podnikatelsko - vědecké činnosti je stavba první elektrifikované tratě Tábor - Bechyně, která je uvedena do provozu v roce 1903.
Křižík při svém podnikaní nemyslel na zisk, ale na rozvoj elektrifikace, realizaci svých vynálezů a také na prosazení českých firem před cizími. Na mnoha svých zakázkách prodělal. Banku, která mu půjčovala, zajímal jen zisk a když se nedostavoval, přinutila Křižíka přeměnit firmu na akciovou společnost. Křižík byl ožebračen. Odešel do ústraní a ve své skromné laboratoři se věnuje experimentům s regulátory a rozhlasovými reproduktory.
Naposledy vystupuje v roce 1938, spolu se spisovatelem Karlem Čapkem a dalšími osobnostmi v Československém rozhlase. Varoval před nastupujícím fašismem a vyzval českou mládež k poctivé práci pro národ a lidstvo.
Dr. Ing. Křižík se stal rovnocenným technickým partnerem s tehdejší evropskou kapacitou, německým podnikatelem Wernerem von Siemensem. Umírá 22.1.1941 v domě svého syna, ve Stádlci u Tábora, ve věku 94 let.
Jako jediný vynálezce a technik byl pochován na vyšehradském Slavíně, za účasti mnoha významných osobností české vědy a techniky. Jeho pohřeb se navíc stal mlčenlivým protestem proti německé okupaci.
 
                                                                           Josef Hůrka

Vytvořeno: 13. 3. 2012
Poslední aktualizace: 13. 3. 2012 00:00
Autor: