#
#

Navigace

Výběr jazyka

  • cz
  • en
  • de
Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Cesta do pravěku naší země

Typ: ostatní
Kdo se hodlá vrátit o několik milionů let v čase naší země zpátky, nechť navštíví Skryjská jezírka. Dostanete se k nim ze Skryj proti proudu Zbirožského potoka, kolem rekreačních chat a Slapnického mlýna.

Kdo se hodlá vrátit o několik milionů let v čase naší země zpátky, nechť navštíví Skryjská jezírka. Dostanete se k nim ze Skryj proti proudu Zbirožského potoka, kolem rekreačních chat a Slapnického mlýna.

Hrobové ticho údolí narušuje jen padající voda romantického vodopádu. Vládne tu zelený stín a slunce tušíte skryté v mlžném oparu, kdesi nad vaší hlavou.

Popadané stromy dávají okolí ráz pravěké krajiny, ve které se zastavil běh času. Ze Skryjských jezírek pochází nálezy z kamenělého dřeva, jehož stáří se odhaduje na třista milionů let. O další miliony let jsou starší nálezy těl mořských živočichů, krunýře kamenných ráčků, které se vyloupnou z břidličného a pískovcového kamene jako jádra z ořechů. Dnes už zkameněliny těchto živočichů najdete obtížně, neboť jejich povrchová naleziště jsou intenzivním sběrem vyčerpána.

Vůbec kraj kolem Skryjí je velkou učebnicí geologie. Mezi Skryjemi a Týřovicemi se různí dobrodruzi pokoušeli rýžovat v náplavech řeky Berounky a okolních potoků zlato. Něco málo zlata skutečně bylo nalezeno, ale nikomu s těchto prospektorů to žádné bohatství nepřineslo. Naopak mnohem efektivnější zde byla těžba kamene a kyzových břidlic, z nichž se vyráběla kyselina sírová. Jako důkaz této intenzivní těžby, která se datuje od roku 1692, jsou opuštěné lomy na vrchu Vosmíku mezi Skryjemi a hradem Týřovem.

Jak jsem se již zmínil, poskytoval prostor mezi Skryjemi a Týřovicemi před 500 miliony let ideální prostředí pro život desítek druhů mořských živočichů tzv. trilobitů / prvohorní korýši /. Tak je pojmenoval francouzský inženýr Joachim Barrande, který počátkem 19. století přišel do Čech vyměřit trasu koněspřežné železnice, po níž se mělo vozit uhlí z dolů v Radnicích a dřevo z okolních lesů do hutí v okolí Křivoklátu. Železnice se pro nedostatek finančních prostředků nakonec neuskutečnila. Právě v okolí Skryjí se však naplnil osud a životní poslání Barrandeho. Začal vášnivě sbírat zkameněliny, třídit je, kreslit a popisovat.

V roce 1846 vyšel první díl objemného katalogu, který mu přinesl celosvětový ohlas a slávu. Ze stavebního inženýra se rázem stala legendární osobnost paleontologie - vědy o zkamenělinách. S úctou a vděčností mu občané obce Skryje postavili před místní školou pomník a založili malé muzeum památek na jeho život a dílo.

Josef Hůrka


Vytvořeno: 17. 7. 2006
Poslední aktualizace: 17. 7. 2006 00:00
Autor: