#
#

Navigace

Výběr jazyka

  • cz
  • en
  • de
Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Příspěvky Josefa Hůrky

Stránka

Modré oči z Aljašky

Článek ze ZN

24. 1. 2014 Zobrazit více

Hodinu s bývalým poslancem Národního shromáždění Vojtou Benešem


Hodinu s bývalým poslancem Národního shromáždění

                                                   Vojtou Benešem

   Úvodem je třeba představit především mladší generaci, kdo byl Vojta Beneš, starší bratr druhého československého prezidenta Dr. Edvarda Beneše. Narodil se v Kožlanech u Rakovníka 11.5.1878. Po vystudování se stal kantorem a vstoupil do nově vytvořené Českoslovanské sociálně demokratické strany. V roce 1912 vydalo Právo lidu jeho Českou čítanku určenou české mládeži žijící v Americe. Tu si krajané, včetně jejího autora velice oblíbili. Na jejich pozvání odjíždí do USA reorganizovat české školství. Seznamuje se s americkým životem, ale i s celou řadou vlivných lidí. Tato skutečnost pak velice pomohla T.G.Masarykovi, M.R. Štefánikovi za I. světové války v úsilí o vznik Československé republiky.

   Po válce se v nově vytvořeném státě stává zemským školním inspektorem a v roce 1921 je zvolen do Senátu. V předválečném Československu se podílel na vzniku moderních školních zákonů. Po rozpadu ČSR, v předvečer německé okupace odchází znovu do Ameriky. Jako za I. světové války pomáhá svému bratrovi jak mezi českými krajany, tak i mezi čs. vojáky západní fronty.

Vrací se po roce 1945 . Je zvolen do parlamentu za Československou sociálně demokratickou stranu. Vzápětí se mu však příčí postoj Zdeňka Fierlingra a jeho stoupenců, kteří cílevědomě stranu bolševizovali. Beneš spolu s ministrem průmyslu Bohumilem Laušmanem se proti němu postavili na XXI. sjezdu této strany, který se konal v roce 1947 v Brně. Na jejich stranu se přidala řada představitelů závodních organizací ČSSD. Tím přispěli k dočasné porážce Fierlingera a jeho stoupenců.

Nebývalého uznání od většiny poslanců Národního shromáždění se mu dostalo, když žádal Prokop Drtina ( národní socialista ) o zrušení mimořádných lidových soudů, zavedených po válce prezidentským dekretem. Vojta Beneš ve svém v pravdě historickém vystoupení naznačil kudy by se měla ubírat demokratická společnost. Tento zkušený politik na sklonku svého života hovoří o rozumnosti, lidskosti, vzájemném pochopení a pevné vůli se společně na dalším demokratickém vývoji domluvit. Řečník ve svém vystoupení využil všech svých životních zkušeností k podpoře demokracie v ČSR. Stalo se tak několik měsíců před únorovými událostmi 1948.

V následující kritické době se mu nepodařilo přesvědčit prezidenta Beneše, aby neustupoval a nevzdával se sílícímu tlaku komunistů a proto se zříká všech svých funkcí a odjíždí opět do Spojených států amerických. Žije u své dcery ve státě Indiana, ve městě Mishava.

Jako starý pán se snaží ještě vyburcovat americkou společnost k boji proti sovětské globální hrozbě. Přes nemoc, která mu znemožňuje cestovat intenzivně píše do časopisu Demokracie a socialismus, vydávaného v Londýně poslancem ČSSD Václavem Holubem. Jeho úvahy i po šedesáti letech mají co říci dnešním politikům. Českým euroskeptikům, šovinistům a odpůrcům společné evropské obrany vzkazuje Vojta Beneš: „Velmoci nepřijmou odpovědnost za národy a státy, které se nedovedou postarat sami o sebe.“ Odpůrce fašismu a komunismu Vojta Beneš umírá 20. listopadu 1951 daleko od vlasti, ale jako svobodný člověk.

   V roce 1947 projížděl za doprovodu dvou kolegů Zdicemi. Náhle došlo k poruše auta, v místě bývalé benzinové pumpy a zámečnictví pana Karla Čížka. Jednalo se o auto americké výroby a závada byla nad jeho síly a možnosti. Auto ponechali na místě do příjezdu odtahové služby druhého dne. Šel jsem tehdy náhodou kolem, když mě požádal pan Čížek zda-li bych neodvedl pány na nádraží. Ochotně jsem souhlasil. Zvláště prošedivělý pán v americké klobouku zaujal moji pozornost. Cestou se mě vyptával kam chodím do školy, jak jsem s rodiči prožil válku apod. Zpozorněl jsem, když mezi řečí prohodil, že se ve Zdicích před válkou účastnil slavnostního otevření nové školy.

   Na nádraží poděkoval za doprovod a představil se jako bratr prezidenta Beneše. Nevyšel jsem z údivu. Všichni tři pak nastoupili do vlaku na Plzeň, kam původně směřovali autem. 

Ještě v témže týdnu jsem si koupil dvě knížky. „Zač jsme bojovali“ a „První vojáci nejzápadnější fronty“. Autorem obou knih je člověk, kterému jsem měl tu čest být v životě hodinovým průvodcem.

                                                                                                       Josef Hůrka


24. 11. 2013 Zobrazit méně

Generál modrého nebe

O generálu Miroslavu Štanderovi

23. 11. 2013 Zobrazit více

Falešná ozvěna

Ze školních škamen

22. 11. 2013 Zobrazit více

Cukrovar ve Zdicích

K významným osobnostem Podbrdského kraje bezesporu patří pánové František Skala a Josef Macháček, kteří významnou měrou přispěli k rozvoji cukrovarnictví v našem regionu.

21. 11. 2013 Zobrazit více

Brdský Olymp

O vrchu Plešivec

20. 11. 2013 Zobrazit více

Z historie obce Chlustina

O téměř tisícileté existenci obce s jedinečným jménem

22. 8. 2012 Zobrazit více

Václav Hrabě - Mácha naší generace

O básníku, který proslavil náš kraj a stal se idolem dnešní střední a mladé generace

22. 8. 2012 Zobrazit více

Tekutý kov ze Svaté

Historie dolu na Jedové hoře u Komárova

22. 8. 2012 Zobrazit více

Slavná doba železa pod Krušnou Horou

Významným písmem do historie českého hornictví a hutnictví se zapsaly doly a hutě v Novém Jáchymově

22. 8. 2012 Zobrazit více

Stránka