#
#

Navigace

Výběr jazyka

  • cz
  • en
  • de
Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Příspěvky Josefa Hůrky

Stránka

Modré oči z Aljašky

Článek ze ZN

24. 1. 2014 Zobrazit více

Hodinu s bývalým poslancem Národního shromáždění Vojtou Benešem

O setkání s bratrem prezidenta Edvarda Beneše

24. 11. 2013 Zobrazit více

Generál modrého nebe

O generálu Miroslavu Štanderovi

23. 11. 2013 Zobrazit více

Falešná ozvěna

Ze školních škamen

22. 11. 2013 Zobrazit více

Cukrovar ve Zdicích

K významným osobnostem Podbrdského kraje bezesporu patří pánové František Skala a Josef Macháček, kteří významnou měrou přispěli k rozvoji cukrovarnictví v našem regionu.

21. 11. 2013 Zobrazit více

Brdský Olymp

O vrchu Plešivec

20. 11. 2013 Zobrazit více

Z historie obce Chlustina

O téměř tisícileté existenci obce s jedinečným jménem

22. 8. 2012 Zobrazit více

Václav Hrabě - Mácha naší generace

O básníku, který proslavil náš kraj a stal se idolem dnešní střední a mladé generace

22. 8. 2012 Zobrazit více

Tekutý kov ze Svaté

Historie dolu na Jedové hoře u Komárova

22. 8. 2012 Zobrazit více

Slavná doba železa pod Krušnou Horou


Významným písmem do historie českého hornictví a hutnictví se zapsaly doly a hutě v Novém Jáchymově. Ještě na konci 18. století byly na místě budoucí obce jen pole a pastviny. Zásluhou Františka Gerstnera, ředitele pražské polytechniky a Františka Nittingera, ředitele fürstenberské huti v Nižboru se zrodil nový moderní hutní podnik v Novém Jáchymově, využívající blízkosti dolů na železnou rudu pod Krušnou Horou. Do roku 1819 byl podnik vybudován u obce, do té doby nesoucí název Jáchymovské údolí, následně přejmenované na Nový Jáchymov.

Náklad na vybudování novojáchymovských železáren činil 320 tisíc zlatých a roční výroba byla stanovena na 920 tun železa. Železárny patřily v I. polovině 19. století svým technickým řešením, vybaveností a velikostí produkce k největším hutním podnikům v Evropě. V letech 1830 - 1835 se podílely 14 % na celkové produkci surového železa v Čechách a ještě v roce 1865 byly svoji výrobou na 2. místě za železárnami na Kladně. Dvě vysoké pece produkovaly podle záznamů z roku 1851 celkem 1 252 t surového železa a 1 022 t šedé litiny.

Kvalitní železná ruda z Krušné Hory  byla po vytěžení ponechána na haldách, aby došlo k jejímu přirozenému zvětrání. Postup rozpadu rudy však byl zdlouhavý a tak bylo později přikročeno k jejímu pražení za použití dřevouhelného mouru. Rovněž novojáchymovská huť, jako ostatně většina hutí na Podbrdsku, trpěla nedostatkem vody. Proto musely být vybudovány nad Novým Jáchymovem rybníky, napájené z Habrového potoka, jako nutné reservoáry vody pro vysoké pece a slevárny. Za zmínku stojí i pokusy, zahájené v roce 1835, s dmycháním horkého vzduchu do vysokých pecí za pomoci parního dmychadla.

Novojáchymovské slevárny patřily k nejmodernějším v celé Evropě. Byly schopny odlévat velké odlitky až do hmotnosti 5,6 t, což nebylo v té době možné v žádné slevárně v Rakousko-Uherské monarchii. Triumfem dovednosti a odborné zdatnosti novojáchymovských slevačů bylo odlití 17 m vysokého pomníku opatřeného českým lvem, rakouským orlem a dalšími náročnými reliefy. Tento památník postavený u obce Chabařovice na Teplicku 17.8.1825, na paměť vítězství vojsk Colloreda Mansfelda nad Francouzi roku 1813 tam stojí dodnes. 

Ve zdejší slevárně byly vytvořeny také drobné a velice vkusné ozdoby z litiny, prsteny, brože, medailonky, těžítka, náušnice, kříže různých velikostí, psací soupravy, umělecké předměty, plastiky, reliefní portréty, busty, ale také kuchyňské nádobí.. Dále výrobky rozměrnější jako sochy, náhrobky, pomníky, pouliční svítilny, hřídele, kola, mostní oblouky, kolejnice, roury, kamna až po konstrukci světově známé vřídelní kolonády v Karlových Varech.

Výrobky slevačů z Nového Jáchymova byly oceněny několika zlatými medailemi na průmyslových výstavách ve Vídni v roce 1845 a v Londýně v roce 1851. Dokladem proslulosti železáren i sleváren byla osobní návštěva korunního prince Ferdinanda, dne 7.6.1820 a arciknížete Františka Karla 18.12.1822. Výsledkem obou návštěv bylo uznání a neskrývaný obdiv nad dílem, které se podařilo během několika let uskutečnit.

V roce 1842 byla v Novém Jáchymově uvedena do provozu smaltovna litinového nádobí. Podnik založili bratři Bartelmusové, majitelé již existující smaltovny v Brně. Bílé smaltované zboží bylo odtud s velkým úspěchem expedováno do zemí celé Evropy. Naopak z celé Evropy přijížděli do Nového Jáchymova odborníci seznámit se s technologií této výroby. Jen za rok 1856 vyrobila smaltovna, podle Riegrova slovníku naučného, 930 t nádobí v ceně 289 tisíc zlatých.

V souvislosti se zmínkou o rodině továrníka Bartelmuse si zaslouží připomenout, že vychovatelem jeho dětí v letech 1856 až 1862 byl Dr. Miroslav Tyrš. V Novém Jáchymově vytvořil kroužek gymnastů, sám s nimi aktivně cvičil a dotvářel tělocvičnou soustavu spolu s českým názvoslovím. S Jindřichem Fügnerem , který trávil veškerý svůj volný čas v myslivně „ Na králi“ v obci Svaté, založili vlasteneckou a sportovní organizaci Sokol, která svými hromadnými cvičeními proslavila český a později i slovenský národ v celém kulturním světě.

Postupné omezování hutní výroby v Novém Jáchymově nastalo v druhé polovině 19. století, následkem velké hospodářské krize v letech 1863 až 1866. Dále k tomu přispěl nedostatek dřevěného uhlí, vysoké náklady na dopravu, ale hlavně, postupné vytlačování  dosavadní technologie výroby surového železa moderními velkokapacitními pecemi, které používaly k tavení rudy pevného vysokopecního koksu. Definivní zánik jáchymovských hutí nastal po velké povodni v roce 1872, spolu s příchodem další hospodářské krize, která po tomto roce následovala. Dne 30. června roku 1877 byly vysoké pece definitivně zastaveny a o rok později hutě zrušeny.    

Na stráních Krušné Hory skončila hutní výroba, která proslavila tento kraj po celé Evropě. Jen díky velkému přírodnímu bohatství ležícímu v podzemí důlní činnost nezanikla. Po létech hladových nastala opět léta štědřejší na práci i na lepší život obyvatel Nového Jáchymova a jeho okolí. Bohužel k tomu přispěly i dvě světové války a období války studené vyvolávající zvýšenou potřebu hutního materiálu a s ní spojenou intenzivní těžbu železných rud.

V roce 1967 pak došlo k definitivnímu ukončení činnosti na všech pracovištích dolu Krušná Hora. Vzhledem k ověřeným zásobám rudy v tomto ložisku však platí stejný závěr jako u dolu Hrouda ve Zdicích. Najde-li se v budoucnu ekonomicky výhodný způsob těžby a vhodná technologie pro obohacení rudy před její vsázkou do vysoké pece, může tato lokalita ještě sehrát významnou roli v životě budoucích generací.

 

                                                                                                 Josef  Hůrka


22. 8. 2012 Zobrazit méně

Stránka