#
#

Navigace

Výběr jazyka

  • cz
  • en
  • de
Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Pře o zdická městská privilegia v roce 1638

Typ: ostatní
Zajímavý článek o historických událostech od pana Ladislava Zvonaře

V roce 2014, 1. července, oslaví Zdice 20 let od svého určení městem. Na městys byly Zdice povýšeny už v roce 1872. Dodnes zůstává nezodpovězena otázka, zda Zdice už v minulosti neměly statut města. V archivních materiálech ze začátku 17. století byly Zdice označovány jako městečko či městys (např. v berním soupisu z roku 1620, v berní rule v roce 1654 nebo v kostelních účtech z roku 1599 jsou Zdice označeny jako město). Dalšímu rozvoji zabránila třicetiletá válka (1618-1648), která měla značný dopad na obyvatele Točnického panství. Před ní bylo evidováno ve Zdicích 33 osedlých (sedláků). Dobu třicetileté války nejvíce přibližují dopisy hejtmana panství Jana Kolence z Kolna, který zastával funkci hejtmana v letech 1633 – 1659. Zdice jsou v té době vedeny jako poddanská ves a robotují jako v ostatních vsích. Ale bylo tomu tak vždycky? Pravděpodobně ne, jak se asi tradovalo. A tak zdičtí chtějí změnit tento poměr, i když v ruce nemají žádnou listinu – privilegium z dřívějších dob, kdy jsou jmenovány na městečko. Že tomu tak mohlo být, napovídá i to, že než se Zdice dostaly do vlastnictví Lobkoviců v roce 1557, byly po 200 let v majetku panovníka, i když v zástavě různých šlechtických rodin. Rovněž prezentační právo (jmenování faráře) ke zdickému kostelu patřilo českému králi. Právě za vlády Lobkoviců byly Zdice údajně připraveny o některá privilegia udělená Římskými císaři v dřívějších dobách. Svědčí o tom dopis královské komory v Praze z 25. srpna 1638, který byl zaslán Panu Janu Kolencovi z Kolna, Jeho Milosti Císařské panství Králodvorského, Zbirovského a Točnického hejtmanu:

„Urozený Pane, Příteli nám milý.

S příležité supplikací tomu porozumíte, že toho při J.M.C. králi a Pána, Pána našeho nejmilostivějšího, rychtář, konšelé i všecka obec Zdická vyhledávají, aby J.M.C. padlou jich obec, tak aby se propouštěti mohla, zase za městys vyzdvihnouti a privilegovati ráčil. I chtíce o tom gruntovní vědomost míti, proč a z jakých příčin Páni z Lobkovic týmž Zdickým privilegia odňali a je k potupě proti privilegium od Římských Císařův jim daným, za vesnici položili. Protož jménem a na místě J.M.C. Krále a Pána, Pána nás všech Nejmilostivějšího Vám poroučíme, abyste nám v té příčině, co samo v sobě jest, zprávu svou gruntovní s navrácením příležité supplikací na komoru J.M.C. českou neprodleně odeslali.“

 

Pan hejtman s odpovědí dlouho neotálel a pátrání v době velmi krátké skončil, třebaže šlo o věc pro Zdice hodně důležitou. Již dopisem z 6. září 1638 odpověděl:

„Milostiví Páni, Pání.

Milostivé poručení v rozličných příčinách sub dato differenti 3 septembris poslušně přijav, zprávu ve vší poslušnosti dle nejvyššího vyptání V. M. pořádně i v pravdě činím:

Jakým způsobem Zdice obdarování své zmařily, anebo, zdaliž jaké kdy měly, žádným důvodným důvodem toto já vyhledati a oni prokázati nemohou, nemají starožitných privilegiův v paměti, ani pamětníky, kteří by o tom jakou zprávu dáti mohli, jedině to v jednom starožitným urburu na Točníku se nachází městys Zdice a nic víceji: zdaliž ten titul někdy tehdáž od písaře důchodního per favorem velironiam do urburu jest vepsán non concentrant historici. Já pak od své osoby toto zdání dávám, že k veliké škodě J.M.C. čelí, aby měli od roboty Králova Dvora odňaty býti, nemohlo by hospodářství obstáti.“

Tímto dobrozdáním hejtman Kolenec znemožnil Zdicím nový, lepší život z obavy, aby panství neztratilo robotníky, popřel možnost výsad a privilegií. Zdice také až do konce vrchnostenské éry v roce 1849 byly jen poddanskou vsí. Přes moji snahu jsem v archiváliích Točnického panství další údaje, zmiňující Zdice jako město, nenalezl. Ani v Národním archivu, kde jsou uloženy písemnosti České královské komory, není ona zmiňována zdická suplika, jen oba zde citované dopisy.

Ladislav Zvonař.


Vytvořeno: 11. 1. 2014
Poslední aktualizace: 11. 1. 2014 00:00
Autor: Správce Webu