Připomínky k materiálu Ekonomická, technicko-provozní a právní analýza variantních možností provozování vodohospodářského majetku

Vážení členové představenstva, dozorčí rady a akcionáři,

dovolte mi tímto způsobem vyjádřit mé znepokojení a připomínky k materiálu
Ekonomická, technicko-provozní a právní analýza  variantních možností
provozování vodohospodářského majetku, který nám byl adresován 27. července
2012 představenstvem společnosti Úpravna vody Želivka, a.s.

Mé znepokojení pramení prvořadě z neúplného zapracování kontextu a
vzájemných vazeb a provázanosti využití majetku Úpravna vody Želivka, a.s.;
Zdroj pitné vody Káraný a.s.; majetku hl. města Prahy a jejich následného
vztahu k výrobě pitné vody a její potřebě v rámci odběrů. Pouze v rozměru
hlavního města Praha jsou potřeby odběrů pokryty zdroji více než 2,5 násobně
a to v kombinaci zdrojů, které bude mít stávající provozovatel k nadále v
nájmu i po 6/11/2012 a zdrojů, ze kterých dle vyústění předložené analýzy
bude vodu do budoucna nakupovat. Provoz kapacit pokrývajících 50 procent
aktuální spotřeby vody v  rámci území HMP se řídí zcela odlišnými smlouvami
uzavřenými mezi HMP, PVS a PVK.  Nezohlednění pravděpodobnosti nákladové
optimalizace pražského provozovatele pak v mých očích zásadním způsobem
ovlivňuje důvěryhodnost efektivity navržených variant, pochopení rizik z
nich plynoucích a v neposlední řadě i pravděpodobnost jejich
realizovatelnosti.  Jestliže předložený materiál cíleně navrhuje oddělení
provozování majetku Úpravna vody Želivka, a.s. a Zdroj pitné vody Káraný
a.s. od provozování káranských majetků hl. města Prahy a kapacity vodárny
Podolí bez konkretizace koordinace jedním zastřešujícím subjektem, obávám
se, že není možné maximálně minimalizovat rizika plynoucí z obchodně
konkurenčního postavení těchto zdrojů a následně pak garantovat do budoucna
kalkulované výnosy stejně jako ceny vody předané v rámci všech dotčených
odběrových pásem. Obávám se, že v návrhu takto není zohledněno riziko
poklesu příjmů těchto společností, které by zásadně negativně ovlivnilo i
celkovou dosaženou ekonomiku navržených variant. Vidím pak jako nepřípustné,
abychom možným řešením vystavovali odběratele v rozdílných pásmech riziku
nárůstu cen z důvodu nepokrytí fixních nákladů provozu spojených s omezeným
využitím výrobních kapacit, na které jsou zdrojově napojeni.

Za krajně rizikové pro tvorbu relevantního rozhodnutí rovněž pokládám
detailní nepodchycení celkové ekonomiky provozu a zejména pak návratnost
finančních prostředků, které by měly pokrýt iniciační náklady změny
struktury provozování spojené mj. s pořízením vlastního majetku,
duplikováním dnes již zajištěných administrativních procesů stejně jako
ekonomickým dopadům zmenšeného využití výrobních kapacit. Přes svoji
obsáhlost, diskutovaný materiál neobsahuje jediný konkrétní ekonomický
podklad garantující snížení ekonomických nákladů vyjma konstatování, že
vlastník by měl počítat s jejich prvotním navýšením. Pro jakoukoliv tvorbu
relevantních doporučení bych pak spíše očekával a předestírám, že budu
požadovat, konkretizaci modelu pokrytí zvýšených iniciačních a provozních
nákladů oproti relevantnímu zisku plynoucímu pouze z dodatečného provozního
zisku nikoliv stávajícího zisku z titulu vlastnictví a to včetně zohlednění
rizika do budoucna rozdílného využití kapacit. 

V rámci cíle minimalizace celkových nákladů provozu, zajištění dlouhodobé
efektivity a nepromarnění investic a zejména minimalizace výše zmíněných
rizik pak doporučuji doplnit zvážení nepopsané varianty zajištění provozu ze
strany Pražské vodohospodářské společnosti, namísto nově zakládaných
účelových společností tak, aby byl i do budoucna zachován benefit synergie
stávajících administrativních nákladů správce, využita stávající
profesionální kapacita, kterou samostatné společnosti Úpravna vody Želivka,
a.s.; Zdroj pitné vody Káraný a.s.
dnes nedisponují a zejména jsme využívali synergie přímého vztahu a kontroly
vůči pražskému provozovateli. Výsledně je pak žádoucí, abychom směřovali k
modelu dlouhodobého zajištění provozu rizika minimalizujícími variantami.
Jestliže jsou dnes některé z nich vylučovány z titulu procesní a časové
nepřipravenosti, je třeba jejich výhodnost sledovat v dlouhodobém rozměru a
k těmto směřovat i případně dočasným řešením.  Variantu s využitím PVS pak
přehodnotit budˇ na bázi dočasné, coby překlenutí potřebného období do
proběhnutí řádného koncesního řízení či jiné formy soutěže, nebo na bázi
trvalé, pakliže by se jednalo o dlouhodobě výhodnější variantu.

Pro zajištění konečného rozhodnutí formy modelu provozování pak doporučuji
nad úroveň předloženého materiálu podstatně více konkrétně uchopit a
zajistit minimalizaci operačních rizik přechodu na alternativní model
provozování tak, aby byl nadále zajištěn bezpečný a plynulý provoz
vodohospodářského systému jako celku. Vzhledem k blížícímu se termínu
ukončení stávající provozní smlouvy se obávám, že je nutné mít specifikovaná
rizika zásadně více uchopena a popsána ještě do konečného rozhodnutí o volbě
varianty, kdy v dané fázi jejich omezení měla být minimálně předjednána tak,
abychom se nerozhodovali na hranici morálního hazardu a nežonglovali s
kvalitou a efektivitou služby zajišťované našim občanům.

Zdraví,
Radek Lohynský